Články, Informace výrobců, Střechy

Masivní střecha Ytong Komfort

Nové, přísnější požadavky související se snižováním energetické náročnosti budov bilancují v energetických průkazech budov kromě jiného také teplo potřebné k chlazení objektu. Kvalitně navržená budova je schopna udržet vnitřní prostředí s teplotami do 25 °C i v letních měsících bez dodatečné, energeticky náročné klimatizace. Výrazným přínosem při návrhu takovéto budovy může být použití masivní „těžké“ střechy.

Podkroví pod klasickou střechou není vhodné k bydlení
Klasická střecha s dřevěným krovem tento požadavek v našich klimatických podmínkách nezvládá. Historicky ani nemusela, v podkroví se až na mizivé výjimky nebydlelo. Částečným řešením je navržení těžkých masivních konstrukcí zdiva a stropu v těchto prostorách. Takováto řešení jsou u nás ale z ekonomických důvodů a z důvodů neznalosti problematiky bohužel výjimkou.

Kvalitní střecha by měla uživatelům podkroví zajistit prostředí s takřka stálou vnitřní teplotou, minimem prachu, optimální vlhkostí a dostatkem čerstvého vzduchu. Pro zajištění všech potřebných funkcí musí být obývané podkroví pod klasickou střešní konstrukcí doplněné dalšími technologiemi (jako např. klimatizací), dřevo musí být ošetřeno problematickými nátěry, musí být doplněna protipožární opatření. Je tedy vůbec vhodnou konstrukcí pro bydlení? Odpověď je jednoduchá. Ve formě, v jaké se u nás běžně používá, není. 

Řešení – Ytong Komfort
Pokud se jako turisté dostaneme do oblasti středomoří, můžeme si povšimnout konstrukcí tamních střech. Velmi často se provádí střechy těžké, masivní. Díky své hmotnosti mnohem lépe odolávají letnímu přehřívání. Vyrábějí se z nejrůznějších materiálů. Kamenné, betonové, keramické. Obecně lze říci, že konstrukčně lze problém letního přehřívání eliminovat aplikací masivní konstrukce střechy s plošnou hmotností nad 150 kg/m². Tepelná kapacita této masy zpomalí průnik tepla až o 12 hodin, což umožní v letních měsících stabilizovat v podkrovních prostorách denní maxima do 25 °C. Společně s využíváním nočního větrání lze dosáhnout příjemného vnitřního klimatu bez enormního nárůstu spotřeby energie za klimatizaci. Z tohoto důvodu vyvinula společnost Xella modifikaci své stropní konstrukce pro použití jako nosné střešní konstrukce s názvem Ytong Komfort. Základní rozdíl mezi „tradičním“ stropem a novou konstrukcí spočívá v možnosti vynechání poměrně pracné nadbetonávky tl. 50 mm, vyztužené kari – sítí na celé ploše střešní konstrukce. 

Rozmístění trámců

Konstrukčně se jedná o žebírkovou železobetonovou konstrukci, která se skládá z prefabrikovaných betonových nosníků a pórobetonových vložek z materiálu Ytong P4 – 500. Jejich tloušťka je 200 nebo 250 mm podle potřebného rozpětí a zatížení střechy. Konstrukci střechy lze klást v zásadě dvěma způsoby. Pokud je k dispozici příčný nosný systém zdiva, je vhodné klást nosníky rovnoběžně s hřebenem na šítovou zeď a vnitřní nosnou zeď tohoto systému. Tato varianta umožňuje vytvořit část konstrukce střechy vodorovné (se světlou výškou nad 2300 mm), což se pozitivně projeví snížením tepelných ztrát budovy.

Druhou možností je orientace trámců kolmo na hřeben střechy. Tuto variantu volíme v případě, že je k dispozici vhodně umístěná podélná nosná stěna nebo její část. Chybějící část nosného systému lze nahradit železobetonovým průvlakem nebo ocelovým nosníkem. Obě metody lze kombinovat, kombinovat lze i různé výšky vložek s ohledem na potřebnou únosnost nebo rozpětí jednotlivých polí konstrukce. 

Realizace
Více než desetileté zkušenosti s realizacemi masivních konstrukcí Ytong ukázaly, že systém Komfort je velice přátelský nejen pro menší stavební firmy, ale také pro běžného šikovného amatéra. V první fázi montáže se uloží železobetonové trámce. Jejich distanc definuje pomocná vložka, kterou vkládáme mezi trámce, těsně vedle nosné podpory. Jakmile jsou uloženy všechny nosníky, je nutno smontovat podpůrnou konstrukci střechy. Doporučuji používat ocelové nastavitelné stojky s hlavou pro uložení lepených dřevěných nosníků (např. systém Peri). Systémové bednění zásadně usnadňuje manipulaci a minimalizuje riziko zranění. Je samozřejmě možné použít i stojky dřevěné, např. z jehličnatých kuláčů a hranolů 100×100 mm, práce s nimi ale vyžaduje zkušenost a nezbytný fortel. Osová vzdálenost stojek by v každém případě měla být asi 2×2 m. 

Podepření

Jakmile je připravena podpůrná konstrukce, následuje pokládka stropních vložek celé konstrukce střechy. Podle kladečského plánu klademe jednotlivé vložky na připravené trámce. Každá pátá vložka je snížená a vytváří v konstrukci příčné železobetonové ztužující žebro. Stropní vložky Komfort jsou stejně jako ostatní výrobky Ytong homogenní a „plné“. Při zkouškách se ukázalo, že jednotlivá vložka o tloušťce 200 mm unese bodové zatížení 420 kg. U vložky tloušťky 250 mm je to dokonce 720 kg. Tato skutečnost hovoří o tom, že položeným stropem v průběhu montáže nejenže nikdo nemůže propadnout, ale především naznačuje, že pro polohu budoucích nosných prvků střešní krytiny není třeba žádné zvláštní konstrukční zohlednění poloh nosných trámců.

Dalším výrazným odlišením od podobných produktů na našem trhu je možnost snadného krácení vložek ruční nebo pásovou pilou a vytvoření polí o nestandardní šíři, například v místě komínu nebo střešních oken. Stejně tak je možné vložky řezat podélně a tím snížit plochy „dobetonávek“ částí střechy, které nemají rozměry pro uložení celých stropních vložek (např. podél ztužujících věnců). Díky vlastnostem hmoty Ytong nevede ani jedno z těchto opatření ke statickému oslabení konstrukce. Jakmile jsou uloženy všechny vložky, je nutno položit armaturu dle kladečského výkresu. Jde o krok velmi podobný uložení armatury ve stropních konstrukcích. Pro ztužující věnce platí obecné zásady.

Následuje betonáž konstrukce. Betonujeme betonovou směsí C 20/25, konzistence S2 s frakcí kameniva 4/8 mm, vyrobenou v certifikované betonárně. U větších střech lze použít pumpu na beton, u menších konstrukcí se uplatní i vrátek používaný pokrývačskými firmami. Beton je nutno důkladně vibrovat malým vibrátorem, materiál, který vlivem „šikmosti“ střechy přetéká, je nutno zednickou lžící vrátit zpět a pečlivě povrchově upravit. Při práci se velmi dobře osvědčují předpřipravené pomocné pracovní plošiny, které je možno snadno připevnit do konstrukce Ytong.

Betonáž

Srovnat do roviny pás z betonové směsi o šířce 20 cm nad betonovým trámcem mezi dvěma naprosto rovnými hranami stropních vložek Ytong je úkon, který zvládne opravdu každý. Hotová konstrukce střechy bez nadbetonávky vykazuje max. odchylku od rovinnosti v místě betonových žeber. Tato je ze zkušenosti záporná a činí max. 5 mm.

Řešení vikýře 

Střecha Komfort se velice dobře uplatňuje zejména u střešních konstrukcí plochých střech a u konstrukcí střech pultových se sklony do 10 °. Realizace se ale v uplynulém období dočkaly také zdařilé konstrukce střech sedlových se sklony až 45 °, vybavených vikýři, objevila se i střecha půdorysu tvaru L, která řeší detaily úžlabí.

Střecha Komfort je difuzně otevřená, nepotřebuje tedy parozábranu!

Pokládka izolačních desek

Abychom dodrželi doporučené hodnoty normy pro tepelnou prostupnost střešní konstrukce, která činí 0,25 W/m².K, je nutno doplnit nosnou konstrukci Komfort vhodnou tepelnou izolací. Možností je několik. Nejjednodušší je použití desek z šedého polystyrenu nebo PUR pěny. Některé z nich jsou z výroby opatřeny dodatečnou hydroizolací. Izolační desky není nutno lepit. Připevňují se sevřením mezi kontralatí a konstrukcí střechy, které se zajistí speciálním vrutem. Lze pracovat bez předvrtávky a vzhledem k požadovaným silám a vlastnostem materiálu Ytong lze v běžných případech připevňovat latě v libovolném místě přímo do pórobetonu. Tento fakt znamená určité zjednodušení, neboť nejsme při kotvení nuceni ctít polohu betonových žeber.

Pokud je to z hlediska statiky nutné je možno kotvit samozřejmě i do betonových žeber, otvor je nutno ale předvrtat. Následná montáž střešních latí a krytiny je shodná s montáží na běžné dřevěné střeše. Pokud izolační desky nejsou opatřeny dodatečnou hydroizolací, je nutno tuto napnout při montáží mezi kontralatě a montované latě. 

Skladby tepelných izolací pro střechu Ytong Komfort 200 mm

 

 

Norma

PUR/PIR

Neopor

EPS

Multipor

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 Požadavek  normy

0,24

100 mm

0,183

120 mm

0,198

160 mm

0,192

160 mm

0,215

 Doporučená  hodnota

0,16

120 mm

0,158

160 mm

0,157

200 mm

0,16

220 mm

0,158

 Nulový dům (r.  2020)

0,11

180 mm

0,112

230 mm

0,116

300 mm

0,116

360 mm

0,11

Skladby tepelných izolací pro střechu Ytong Komfort 250 mm

 

 

Norma

PUR/PIR

Neopor

EPS

Multipor

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 tl. izolace

 U

 [W/m².K]

 Požadavek  normy

0,24

100 mm

0,177

120 mm

0,19

160 mm

0,185

160 mm

0,206

 Doporučená  hodnota

0,16

120 mm

0,153

160 mm

0,152

200 mm

0,155

220 mm

0,161

 Nulový dům (r.  2020)

0,11

180 mm

0,109

230 mm

0,113

300 mm

0,113

360 mm

0,107

 

Stavebněfyzikální vlastnosti střešní konstrukce Ytong Komfort

 Typ

 Tloušťka [mm]

 Index stav. vzduch.  neprůzvučnosti [dB]

 Tepelný odpor  [m².K/W]

 Hmotnost [kg]

 Ytong Komfort 200

200

45

0,65

223

 Ytong Komfort 250

250

47

0,68

297

Pasivní dům V Hamrech nad Sázavou

Závěrem
Vlastnosti konstrukce jsou příjemnou výzvou pro architekta i projektanta. Umožní jim neomezenou plošnou tvarovou rozmanitost bez nutnosti navržení polí pro dobetonování. Střecha Komfort má akustický útlum v závislosti na použité izolaci a krytině kolem 60 dB. Je rezistentní proti veškerým mikroorganismům. Je naprosto nehořlavá. V kombinaci s použitou vnitřní omítkou má vynikající hygroskopické vlastnosti a reguluje vzdušnou vlhkost. Dá se říci, že střechu Komfort lze považovat za konstrukce kvalitativně velmi nadčasovou a nadstandardní, vhodnou takřka pro každý moderní nízkoenergetický, ale především pasivní či dokonce od roku 2020 „nulový“ rodinný dům.

Petr Mareček, technický poradce společnosti Xella CZ