V předchozích dílech seriálu o různých vlivech na hodnoty vzduchové neprůzvučnosti mezibytových stěn jsme se věnovali napojením příček a různým provedením jednovrstvých přizdívek a předstěn. U předstěn a přizdívek jsme mj. měřením zjistili, že mezibytová stěna by měla být omítnuta i pod těmito přídavnými konstrukcemi. Přizdívka ani předstěna nedokázala v žádném případě plně nahradit chybějící omítku. A právě vliv různých povrchových úprav je tématem posledního dílu seriálu o vlivu různých konstrukcí a návazností na mezibytové stěny z pohledu vzduchové neprůzvučnosti.
U vlivu povrchových úprav jsme se zaměřili jak na jejich druh a typ, tak i na jejich počet a umístění, tzn., zda byly aplikovány oboustranně, jednostranně nebo vůbec. Měření jsme prováděli na nejběžnější jednovrstvé konstrukci pro mezibytové stěny z cihel Porotherm 25 AKU SYM. Vliv povrchových úprav jsme ověřili také na dvojité konstrukci z cihel Porotherm 19 AKU Profi se vzduchovou mezerou vyplněnou minerální vatou tl. 50 mm, která sice není úplně běžná jako mezibytová stěna, ale s oblibou se používá např. jako meziobjektová stěna řadových domů.
Měření různých typů a druhů povrchových úprav a jejich počtu jsme prováděli v těchto materiálových variantách:
Konstrukce A – jednovrstvá stěna Porotherm 25 AKU SYM
– základní řešení – oboustranná vápenocementová omítka tl. 15 mm (obr. 1),
– 1. varianta – oboustranná sádrová omítka tl. 10 mm,
– 2. varianta – oboustranný bodově lepený obklad sádrokartonovými deskami (obr. 2),
– 3. varianta – jednostranná vápenocementová omítka tl. 15 mm,
– 4. varianta – bez povrchových úprav (obr. 3).
Konstrukce B – dvojitá stěna Porotherm 19 AKU Profi + mezera tl. 50 mm vyplněná minerální
vatou Isover UNI (obr. 4)
– základní řešení – oboustranná vápenocementová omítka tl. 15 mm,
– 1. varianta – oboustranná sádrová omítka tl. 10 mm (obr. 5),
– 2. varianta – oboustranný bodově lepený obklad sádrokartonovými deskami (obr. 6),
– 3. varianta – bez povrchových úprav.
Cílem provedených měření bylo určit pro jednotlivé varianty povrchových úprav jejich vliv na hodnotu vzduchové neprůzvučnosti. Jako základní řešení pro srovnání jsme zvolili stěnu opatřenou oboustrannými vápenocementovými omítkami tl. 15 mm, které se z dlouhodobého sledování ukazují pro akusticky dělicí konstrukce jako nejpřínosnější. Výsledky měření, resp. vyčíslení odchylek všech zvolených variant povrchových úprav oproti základnímu řešení konstrukce A i B jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.
Z výsledků všech provedených měření je patrné, že u jednovrstvých a dvojitých konstrukcí je vliv různých druhů povrchových úprav rozdílný. Výsledky se také výrazně liší, zejména u jednovrstvé konstrukce, v závislosti na tom, zda jsou povrchové úpravy provedeny oboustranně, jednostranně nebo nejsou aplikovány vůbec.
Pro jednovrstvé konstrukce mezibytových stěn (např. z Porotherm 25 AKU SYM) z výsledků provedených měření vyplývají následující indikativní závěry a doporučení:
– vápenocementová omítka je pro akusticky dělicí konstrukce nejlepší a doporučované řešení;
– stěny omítnuté sádrovou omítkou místo vápenocementové vykazují o cca 1 dB nižší neprůzvučnost (sádrová omítka má mj. menší objemovou hmotnost a provádí se v menších tloušťkách);
– bodově lepený obklad sádrokartonovými deskami místo omítky je z hlediska vzduchové neprůzvučnosti zděných jednovrstvých stěn naprosto nevhodný;
– vynechání omítky z jedné strany znamená pokles o min. 2 dB (toto jsme ověřili měřením v akreditované zkušebně mj. i na příčkovce Porotherm 11,5 AKU);
– stěna musí být omítnuta – bez omítek nedosahuje potřebných parametrů (omítku je nutné provést všude, i v místě zakrytí jinými konstrukcemi např. pod podlahou, nad podhledem, v místě instalačních šachet apod.).
Pro dvojité konstrukce, které jsou typické spíše pro meziobjektové stěny řadových domů než pro mezibytové stěny, vyplývají z výsledků provedených měření následující indikativní závěry a doporučení:
– druh použité omítky nemá zásadní vliv (výsledky pro vápenocementové i sádrové omítky jsou obdobné);
– neomítnutá dvojitá konstrukce vykazuje obdobné hodnoty jako omítnutá konstrukce (i přesto se musí cihelné konstrukce omítat – obecně jsou cihly určeny pro chráněné zdivo, tj. pod omítku);
– bodově lepený sádrokartonový obklad nemá tak negativní vliv jako u jednovrstvé konstrukce, přesto ale dokáže výsledky dvojité stěny zhoršit i oproti neomítnuté variantě (bodově lepený sádrokartonový obklad nelze pro akusticky dělicí konstrukce doporučit);
– důležité je úplné oddělení obou cihelných konstrukcí (např. deskami minerální vaty) bez jakéhokoliv vzájemného propojení (např. kusy keramiky, maltou, kotevními prvky apod.) – při propojení zaniká pozitivní efekt dvojité akusticky dělicí konstrukce.
Povrchová úprava má důležitý vliv na vzduchovou neprůzvučnost zděných akusticky dělicích konstrukcí. Nejlepší výsledky jsou dosahovány s vápenocementovými omítkami v tloušťce 15 mm a s doporučenou objemovou hmotností min. 1450 kg/m3. Použitím sádrových omítek, které se běžně aplikují v tloušťce 10 mm a mají objemovou hmotnost max. cca 1000 kg/m3, je nutné počítat se zhoršením hodnoty vzduchové neprůzvučnosti stěny o cca 1 dB. I tak ale máme k dispozici celou řadu měření ze staveb, kdy stěna z cihel Porotherm 25 AKU SYM (laboratorní zvuková neprůzvučnost Rw = 57 dB s vápenocementovými omítkami) i se sádrovými omítkami splnila požadavek na hodnotu pro mezibytovou stěnu R´w = 53 dB (vždy ale záleží i na dalších vlivech, z nichž některé jsme popsali v předchozích dílech tohoto seriálu).
Co se ale jeví jako naprosto nevhodná povrchová úprava, je bodově lepený obklad sádrokartonovými deskami (neplést se sádrokartonovými předstěnami). Ten způsobí tak velký úbytek hodnoty Rw, že splnění požadavku na mezibytové stěny nelze jednovrstvou cihelnou konstrukcí s touto povrchovou úpravou splnit.
Kromě druhu je také důležité, jestli je povrchová úprava aplikována oboustranně, jednostranně nebo vůbec. Vynecháním omítky na jedné straně jednovrstvé stěny dochází k poklesu hodnoty zvukové neprůzvučnosti o min. 2 dB, vynechání omítky na obou stranách znamená pokles až o 17 dB. Toto je důležité v místech, které nejsou ve výsledku vidět, např. stěna pod čistou podlahou, nad podhledem, v prostoru instalačních šachet apod. Neprovedení omítky v těchto místech může mít velmi negativní vliv na výslednou neprůzvučnost na stavbě. U dvojitých konstrukcí není vliv neprovedení omítky tak významný jako u jednovrstvé konstrukce, ale cihly jsou obecně určené k zabudování pod omítky a provedení povrchové úpravy je jednoznačně doporučeno.
Závěr
Ve třech dílech tohoto seriálu jsme nastínili některé často opomíjené vlivy, na které by se nemělo při návrhu akusticky dělicích stěn zapomínat. Výsledek měření vzduchové neprůzvučnosti ovlivňují zdánlivě nevýznamné detaily. Korekce k1 (vliv vedlejších cest šíření zvuku) je soubor několika dílčích hodnot, které v součtu znamenají splnění či nesplnění normového požadavku. Na výsledek mají vliv konstrukční řešení, některé návaznosti na ostatní konstrukce, dispozice místností v půdorysu budovy apod.
ROBERT BLECHA, foto archiv autora
Ing. Robert Blecha (*1975), absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, od roku 2002 pracoval v expertní a projekční kanceláři A.W.A.L., s. r. o. Od roku 2009 pracuje ve firmě Wienerberger, s. r. o., v současné době jako produkt technik.
