Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem pražského vnějšího okruhu, má územní rozhodnutí ke stavbě úseku 511 na jihovýchodě metropole mezi D1 a D11. Na twitteru o tom informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kromě tohoto úseku zbývá z vnějšího okruhu dostavět ještě úsek na severozápadě metropole, tam zatím o územní rozhodnutí zažádáno nebylo.
Podle webu ŘSD bylo územní rozhodnutí vydáno 30. 7. a zatím je nepravomocné, takže je možné proti němu podat odvolání. „V současné době běží 30 dní na podání námitek,“ potvrdil na twitteru ředitel ŘSD Radek Mátl. Dodal, že rozhodnutí vydal stavební úřad městské části Praha 22. „Máme územní rozhodnutí k Pražskému okruhu v úseku 511 (Běchovice – D1)! 1165 připomínek vypořádáno. Další milník Pražského okruhu konečně zdolán, můžeme pokračovat dál,“ napsal primátor.
Podle dřívějších informací by stavba 12,6 kilometru dlouhého úseku mohla začít letos nebo příští rok. Do provozu by komunikace mohla být uvedena v roce 2025. Předpokládaná cena je téměř 9,4 miliardy korun bez DPH, uvádí ŘSD.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Je součástí dálniční sítě a jeho stavbu financuje stát, na rozdíl od vnitřního, který má na starosti magistrát. Projekt dvanáctikilometrové části okruhu mezi D1 a D11 na jihovýchodě Prahy zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely, konkrétně Dubeč s 275 metry a Na Vysoké (téměř 400 metrů). Město ve spolupráci se státem vykupuje pozemky pro tzv. zelené pásy kolem okruhu, které mají pohlcovat hluk a zplodiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno řekl, že výměnou za pozemky, které stát od města potřebuje například v Letňanech, vláda přispěje pražskému magistrátu na dostavbu vnitřního okruhu, u kterého chybí část z Pelc-Tyrolky do Štěrbohol, a to částkou 60 miliard korun.
V současnosti na Pražském okruhu chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, tedy silnice, které ho mají propojit s vnitřním městským okruhem. Zatím poslední část Pražského okruhu byla uvedena do provozu v roce 2011. Výstavba v minulých letech narážela mimo jiné na odpor obyvatel či radnic na severu města.
První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (SOKP) jsou již z 30. let minulého století. Pevné obrysy ale trasa začala nabírat až koncem 70. let. První sedmikilometrová část mezi Slivencem a Třebonicemi na jihozápadě Prahy byla otevřena v září 1983, poté ještě přibyl krátký úsek na východě a pak nastala desetiletá pauza. Výraznější pokrok a otevírání dalších úseků přišly až na přelomu tisíciletí. Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je součástí tuzemské sítě dálnic a silnic. Tato skutečnost vychází z Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010, schváleného usnesením vlády v roce 1999. Okruh patří mezi nejvýznamnější dopravní stavby Prahy a Středočeského kraje a po dokončení se stane jednou z nejzatíženějších komunikací v ČR. V budoucnu má odvést z hlavního města tranzitní dopravu.
Jihozápadní část pražského okruhu propojila dálnici D1 směřující na Brno a Ostravu s D5, která vede do Německa, v září 2010. Na okruhu o délce 23 kilometrů je 40 mostů a dva dvoutubusové tunely – Komořanský a Lochkovský. Stavba vyšla zhruba na 18 miliard korun bez DPH. Jihozápadní část okruhu je první českou dálnicí s takzvaným liniovým řízením dopravy.
ČTK
Nejnovější komentáře