České stavebnictví si loni mezi zeměmi EU pohoršilo o deset míst

České stavebnictví bylo loni s meziročním růstem o 2,6 procenta mezi 28 zeměmi Evropské unie na 19. místě. Meziročně si Česko pohoršilo o deset míst, v porovnání s koncem září na tom bylo stejně. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví loni vzrostlo v průměru o 2,8 procenta.

„Objem stavební produkce v Česku loni meziročně rostl v kontextu EU mírně podprůměrným tempem. Šlo o relativně citelné zvolnění tempa růstu stavebnictví, jelikož za celý předloňský rok rostlo v porovnání s unijním průměrem výrazně nadprůměrným tempem,“ sdělil ČTK analytik Czech Found Lukáš Kovanda.

Nejvíce, o 27,2 procenta, se loni zvýšila stavební výroba v Rumunsku. O více než deset procent stavebnictví meziročně vzrostlo také v Maďarsku (o 22 procent), na Maltě (o 17,6 procenta) a Kypru (o 12,3 procenta). Naopak v Řecku kleslo stavebnictví o 4,5 procenta, na Slovensku o 3,3 procenta, ve Španělsku o 2,4 procenta a ve Finsku o 0,1 procenta.

„Porovnání s Rumunskem a Maďarskem dobře ilustruje problém našeho trhu. Za poslední tři roky rostly ceny bytů v Česku a Maďarsku podobně. Rozdíl byl v tom, že Maďarsko nemá tak zablokované stavební úřady jako my. Proto tam rostoucí ceny logicky mohly zvýšit stavební výrobu. A proto tam ceny mohly začít v posledních dvou kvartálech klesat,“ doplnil analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Jak dále uvedl, zatímco Maďarsko je v pokročilé fázi stavebního boomu, rumunský je na začátku.

Kovanda upozornil, že nemovitostní trh v chudších zemích EU, právě typu Rumunska, je nasycen mnohem méně než nemovitostní trh v bohatších zemích, například i v Česku. Rumunsko tak roste z nižší základny, což expanzi jeho stavební produkce usnadňuje.

„V České republice panuje obrovský rozpor mezi slovy a skutečnými činy. Data Eurostatu jasně ukazují, že kde je vůle, je i cesta. Země jako Rumunsko či Maďarsko, které se potřebují modernizovat, dokážou během roku navýšit stavební výrobu o více než čtvrtinu, respektive pětinu. V naší zemi však skutečná vůle chybí,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Loni si české stavebnictví podle výkonu mezi zeměmi EU sice pohoršilo, podle analytika ČSOB Petra Dufka se však v součtu za poslední tři roky Česko pohybuje v první polovině. „Z údajů za poslední rok je ale vidět, že řada středoevropských a východoevropských zemí se rozhodla významnou část peněz z evropských fondů masívně prostavět a vedle toho třeba restartovala bytovou výstavbu,“ uvedl dále Dufek.

Výsledky podle něj potvrzují, že české stavebnictví v posledních letech podporovaly jak veřejné, tak soukromé zakázky a dostalo se dokonce na hranice svých stávajících možností. „Největší překážkou se stal nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců a občas i materiálu,“ dodal Dufek.

Tabulka: Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v roce 2019

zdroj Eurostat

zpráva ČTK