Projektování poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů 1. Požadavky právních předpisů na projektovou dokumentaci

Projektování bezpečnostních systémů představuje soubor tvůrčích technických činností spojených především s problematikou návrhu, zpracování projektové dokumentace a instalace systémů, jejichž stěžejním přínosem je zvýšení bezpečnosti zařízení, prostor, objektů, oblastí nebo aglomerací. Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS) představuje kombinovaný systém určený k detekci poplachu vniknutí a tísňového poplachu. PZTS je možné dále dělit na poplachové zabezpečovací systémy (PZS), které jsou určeny k detekci a signalizaci přítomnosti, vniknutí nebo pokusu o vniknutí narušitele nebo lupiče do střežených prostorů a dále na poplachové tísňové systémy (PTS), které jsou určeny k úmyslnému vyvolání poplachu uživatelem.

Cílem následujícího článku je pojednat o základních požadavcích na projektovou dokumentaci PZTS, a to z hlediska úpravy dané problematiky v platných právních a technických předpisech.

ZÁKLADNÍ POJMY

Projektování – soubor činností projektanta souvisejících s aplikací ideových návrhů, vycházejících ze získaných znalostí do praxe formou vytvoření dokumentace v písemné a/nebo grafické podobě.

Projektování poplachových systémů – činnost, jejímž cílem je zpracování návrhu komplexního systému sběru, zpracování a distribuce informací o organizaci funkcí, které odpovídají požadavkům na zabezpečení ochrany objektu.

Projekce – součást procesu projektování, představující samotnou tvorbu textové a výkresové části projektové dokumentace.

Projekt – proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji. Technický projekt je možné blíže definovat jako kompletní proces přípravy a realizace navrhovaného technického zařízení, systému, technologického celku nebo stavby včetně jeho uvedení do provozu a předání zadavateli nebo uživateli.

Mezi hlavní součásti projektu patří:
– zpracování zadání,
– konzultační činnost,
– zpracování studií,
– zpracování projektové dokumentace,
– výběr dodavatele,
– koordinace instalace nebo výstavby,
– dozorová činnost,
– funkční zkoušky,
– řízení projektu,
– předání díla.

Projektová dokumentace – soubor informací ve formě výkresů a dvojrozměrných schémat, který je doplněn textovou částí a výpočty, jednoznačně a přesně popisující navrhované technické zařízení, systém, stavbu nebo jiný hmotný objektu pro technologické, výrobní nebo stavební aplikace. Projektová dokumentace popisuje technický objekt v jeho rozsahu, způsobu provedení, návaznosti na okolí a vnější vlivy, požadavky na realizaci, požadavky zadavatele a další informace včetně popisu údržbu a servisních doporučení.

Následující body představují klasifikaci projektové dokumentace z hlediska typu a účelu zpracování a využití. Podrobný obsah vybraných typů projektové dokumentace, která přímo souvisí s projektováním poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů, je uveden v kapitole pojednávající o legislativních požadavcích na projektovou dokumentaci.

KLASIFIKACE A PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE

Projektovou dokumentaci (PD) je možno klasifikovat nejlépe s ohledem na fázi projektu, pro kterou je zpracována. Tabulka 1 představuje základní členění projektové dokumentace s odkazem na relevantní právní a technické předpisy upravující její obsah.

POŽADAVKY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI PZTS

Při zpracování projektové dokumentace PZTS v případě, kdy tvoří součást připravované stavby (v rámci stavebního řízení), je nutno vycházet z požadavků stavebního zákona a relevantních prováděcích vyhlášek:

● Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [1],
● Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb [2] – upravuje požadavky na rozsah a obsah následujících typů dokumentace:
– dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení,
– dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území,
– dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území,
– dokumentace pro vydání společného povolení,
– projektová dokumentace pro ohlášení stavby a projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení,
– projektová dokumentace pro provádění stavby,
– dokumentace skutečného provedení stavby [2].

Projektová dokumentace poplachových systémů bývá v praxi nejčastěji součástí:
● projektové dokumentace pro ohlášení stavby a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení,
● projektové dokumentace pro provádění stavby,
● dokumentace skutečného provedení stavby.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení
Požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení jsou stejné, přičemž se tato dokumentace člení do následujících částí: A Průvodní zpráva, 

B Souhrnná technická zpráva, C Situační výkresy, D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení a dokladová část [2].

Projektová dokumentace PZTS je jako součást slaboproudých systémů zahrnuta do části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení (konkrétně část D 1.4 technika prostředí a staveb). Tato část dokumentace se zpracovává po objektech a souborech technických nebo technologických zařízení [3].

Dokumentace D 1.4 Technika prostředí staveb vymezuje zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Dokumentace určuje základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Součástí dokumentace je také uvedení základních kvalitativních a bezpečnostních požadavků na zařízení a systémy [2]. Dokumentace se zpravidla zpracovává samostatně pro jednotlivé části podle konkrétní stavby a obsahuje zejména:
– zdravotnětechnické instalace, vzduchotechnika a vytápění, chlazení,
– měření a regulace, silnoproudá elektrotechnika,
– elektronické komunikace, vyhrazená technická zařízení,
– vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Projektová dokumentace PZTS, podobně jako dokumentace dalších poplachových systémů (dohledové videosystémy, systémy kontroly vstupů, systémy přivolání pomoci, poplachové přenosové systémy), podobně jako další slaboproudé systémy (telefonní rozvody, datová síť, domácí telefon, rozvod televizního signálu, rozhlas a orien-tační systémy atd.), jsou rovněž součástí popisované dokumentace D 1. 4. Technika prostředí staveb (TPS).

Dokumentace TPS se zpracovává pro jednotlivé profese podle společných zásad,
přičemž je přizpůsobena charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentace TPS se skládá ze tří částí: technická zpráva, výkresová část a seznam strojů a zařízení. Obsah těchto částí je uveden v tabulce 2.

Projektová dokumentace pro provádění stavby
Dokumentace pro provádění stavby (DPS) se zpracovává na základě územního rozhodnutí (např. u složitějších staveb, rozsáhlých staveb, objektů památkové péče) nebo z iniciativy stavebníka. DPS je určena pro provedení stavby a je využívaná zejména pro kontrolní prohlídky staveb. Je podrobnější než dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení. Rozsah a obsah DPS je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb [2].
Zásady pro zpracování PD pro provádění stavby
● Zpracovává se samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení, vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení;
● DPS se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, obsahuje rovněž technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací;
● výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Projektová dokumentace pro provádění stavby
● Zpřesňuje, doplňuje a zdůvodňuje veškeré údaje a případné odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci;
● zdůvodňuje a zpřesňuje technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení;
● stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy [4].

Rozsah DPS je stejný jako u projektové dokumentace pro ohlášení stavby a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení (části A až D + dokladová část) s tím, že obsah částí A–C a dokladové části je prakticky totožný. Naopak část D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení je zpracována mnohem podrobněji. Obsah částí D 1.4 Technika prostředí a staveb je uveden v tabulce 3.

Dokumentace skutečného provedení stavby 
Stavební zákon vyžaduje vypracování uvedeného typu dokumentace. Vlastník stavby je povinen uchovávat tuto dokumentaci po celou dobu trvání stavby. DSPS je určena pro provádění oprav, úprav, rozšíření a revizí. DSPS může tvořit kopie ověřené projektové dokumentace, doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. Rozsah a obsah dokumentace je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (A Průvodní zpráva, B Souhrnná technická zpráva, C Situační výkresy, D Výkresová dokumentace). V rámci PZTS a jiných poplachových systémů, resp. obecně slaboproudých systémů, jsou např. důležité zejména informace o provedených změnách v typech použitých zařízení a grafické znázornění skutečných tras kabelových vedení a umístění jednotlivých komponent systému.

Výše popisovaný rozsah a obsah projektové dokumentace (DSP, DPS, DSPS) v souladu s požadavky právních předpisů je pro potřeby PZTS dále konkretizován v relevantních technických normách nebo technicko- normalizačních informacích, např.:
● TNI 33 4591-1. Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 1: Návrh systému PZTS- Komentář k ČSN CLC/TS 50131-7:2011,
● ČSN CLC/TS 50131-7. Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 7: Pokyny pro aplikace.

POŽADAVKY NA FORMU ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE

Vedle požadavků na obsah a rozsah projektové dokumentace je nezbytné se při jejím zpracování řídit i požadavky na formu jejího zpracování (např. použití značek, popisů komponentů, označování schémat atd.).

V rámci PD PZTS je možno vycházet z požadavků na provedení technické dokumentace v oblasti elektrotechniky (elektrotechnická dokumentace), která představuje základ pro navrhování, projektování, řízení projektů, uvedení do provozu, provoz, údržbu, kontrolu a servisní úkony instalovaných přístrojů, zařízení nebo systémů. Tabulka č. 4 prezentuje vybrané technické normy, které řeší požadavky na formální stránku projektové dokumentace. 

Vybrané části projektové dokumentace PZTS je možné z hlediska technické podstaty použitých prvků považovat za dokumentaci elektrotechnické instalace, a tudíž její tvorba musí respektovat požadavky a pravidla vztahující se na:
– strukturu technické dokumentace,
– třídění a označování dokumentů,
– správu dokumentů,
– zhotovování dokumentů používaných v elektrotechnice (schémata, výkresy, diagramy, tabulky, grafické značky, označování a popisy schémat atd.).

ZÁVĚR

Projektová dokumentace poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů musí být zpracována v souladu s požadavky právních a technických předpisů s ohledem na její profesní začlenění mezi slaboproudé systémy. Článek popisuje požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace stanovené vyhláškou č. 499/ 2006 Sb., o dokumentaci staveb. V příštím pokračování článku budou uvedené informace konkretizovány přímo s ohledem na rozsah, obsah a formu zpracování PD PZTS, a to v souladu s požadavky relevantních technických norem. 
JAN VALOUCH

Druhou část najdete zde.

Literatura:
1) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In Sbírka zákonů. 2006, 63, s. 2226–2290.
2) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. In Sbírka zákonů. 2006, 163, s. 6872–6910.
3) VALOUCH, Jan. Legislativa – Požadavky na projekty poplachových zabezpečovacích systémů. Security magazín. Vyd. č. 105, 1/2012. Praha: Security Media, 2012, s. 4–7. ISSN 1210-8273.
4) VALOUCH, Jan. Bezpečnostní technologie, systémy a management. 1. vyd. Luděk LUKÁŠ. Zlín: VeRBuM, 2011. ISBN 978-80-87500-05-07. Legislativní rámec projektování zabezpečovacích systémů, s. 171–183.

Ing. Jan Valouch, Ph.D., (*1971)
je absolventem Vojenské akademie v Brně, obor speciální komunikační systémy. Doktorské studium absolvoval na Univerzitě obrany a disertační práci na téma Návrh pracoviště elektromagnetické kompatibility zaměřené na testování a vývoj vojenské techniky obhájil v roce 2007. Po dobu působení v Armádě České republiky (1993–2009) pracoval na funkcích spojených především s oblastí telekomunikací. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jako ředitel Ústavu bezpečnostního inženýrství. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou elektromagnetické kompatibility a projektování poplachových systémů.