Předmětem komplexní opravy kubistické ohradní zdi Ďáblického hřbitova bylo provedení sanace a statické zajištění nevyhovující konstrukce zdi. Opravovaná zeď je zapsána na seznamu národních kulturních památek a při opravě bylo nutno postupovat v souladu s požadavky pracovníků národního památkového ústavu. Provedenou opravou bylo zajištěno přetrvání památky a vzácného typu ohradní zdi pro další generace.
Konstrukce obvodové betonové zdi Ďáblického hřbitova z počátku 20. století byla správcem hřbitova vyhodnocena jako výrazně poškozená a bylo nutno přistoupit k její sanaci a celkové opravě. Hřbitov byl vybudován těsně před 1. světovou válkou v kubistickém slohu podle projektu architekta Vlastislava Hofmana. Sloh je patrný zejména na obvodové zdi a kapli. Zeď byla postavena v době, kdy byly železobetonové konstrukce zaváděny a kvalita betonu byla dosti různorodá. V některých částech není konstrukce prakticky vůbec vyztužena armaturou a hlavně v důsledku nesprávných postupů při stavbě zdi vznikaly četné pracovní spáry, které byly příčinou statických poruch. Obvodová zeď byla narušená trhlinami, do kterých zatékalo, působením vody a mrazu podléhala konstrukce zkáze a náletová vegetace navíc narušovala statiku zdi. U robustní železobetonové zdi byla v minulosti potřeba opravy podceňována, protože se pravděpodobně zdálo, že beton vydrží věčně.
O Ďáblickém hřbitově
Jedná se o jediný kubistický hřbitov v České republice a v podstatě na celém světě. Na svém místě stojí od roku 1914 (realizace 1912–1914) a autorem návrhu byl významný český architekt, urbanista, malíř a grafik Vlastislav Hofman. Hřbitov se vyznačuje unikátním architektonickým a urbanistickým řešením.
Hřbitov vyniká umělecky cennou obvodovou zdí a už na první pohled každého zaujme monumentální vstupní brána s pavilony v kubistickém stylu. Také márnice je postavena ve stylu kubismu. Nádvoří nese kubistické prvky na lavičkách, odpadkových koších a dokonce i na pumpě na vodu. Také nový hlavní vchod je postaven v neo-kubistickém stylu. Jedná se o působivé místo s dramatickým a uměleckým charakterem.
Na Ďáblickém hřbitově je přes 20 000 evidovaných hrobů. Se svojí rozlohou téměř 30 ha je po Olšanských hřbitovech druhým největším pohřebištěm v Praze. Od roku 1943 jsou zde hromadně pohřbívány neidentifikovatelné ostatky sebevrahů a mrtvol po pitvách. Uprostřed hřbitova je pohřebiště jugoslávských a italských partyzánů z druhé světové války a oběti Pražského povstání. Jsou zde pohřbeny osoby mučené a popravené, oběti komunistického režimu, stejně jako padlí účastníci protinacistického odboje – Jan Kubiš nebo Jozef Gabčík.
Ďáblický hřbitov je zapsán na seznamu národních kulturních památek a je památkově chráněn od roku 1984.
Původní stav konstrukce
Obvodové betonové zdi hřbitova kontinuálně ohraničují jeho prostor a jsou tvořeny sloupky a mezi nimi vybetonovanými stěnami. Jednotlivá pole jsou cca 5 až 8 metrů dlouhá, dilatovány byly ve vzdálenosti dvou nebo tří polí. Koruna stěny je v západní části tvořena římsou tvaru trojúhelníku, v jižní a severní části je ve špici seříznuta. Betonová zeď má tloušťku cca 180 mm, směrem ke sloupkům se kónicky rozšiřuje na cca 500 mm. Celková délka sanované zdi je 1,1 km.
Na konstrukci zdi bylo patrno několik druhů poruch, které měly vliv na trvanlivost a funkčnost konstrukce. Jednalo se zejména o svislé a vodorovné trhliny v dříku stěny v místech pracovních spár, lokální svislé a vodorovné trhliny v ploše konstrukce a korozi výztuže římsy na koruně stěny, která byla příčinou vzniku trhlin a odpadávajících krycích vrstev betonu nad výztuží. Patrné byly také průniky vody konstrukcí v místě dilatačních spár a v místě výše popsaných vzniklých poruch. Průnik vody do konstrukce byl příčinou porušení konstrukce cyklickým působením mrazu. Lokálně byla koruna obvodové zdi zatížena růstem zeleně, která byla příčinou biokoroze a degradace konstrukce. Současně se na zdi podepsali současní „umělci“ a „vyzdobili“ ji graffiti.
Účelem oprav uvedených poruch bylo zajistit řešení nevyhovujícího technického stavu konstrukce, který by bez řádné opravy a následné údržby vedl až ke zborcení některých polí, především v jižní části zdi.
Statické zajištění a sanace zdi
V rámci detailní projektové dokumentace odsouhlasené památkovým ústavem bylo stanoveno několik cílů při opravě betonové zdi tak, aby byla zachována konstrukce pro další generace. Konstrukce byla rozdělena v rámci dokumentace a oprav na 12 sekcí a u každé sekce byly stanoveny jednotlivé parametry a postupy oprav. S ohledem na provoz hřbitova se práce prováděly za jeho provozu, s přerušením činností v době konání smutečních či vzpomínkových obřadů. Veškeré práce probíhaly za dohledu pracovníků národního památkového ústavu.
Průzkum konstrukce
Součástí zakázky na sanační práce bylo provedení detailního průzkumu původní konstrukce a ověření předpokladů projektu, který vycházel z nižšího stupně průzkumu. Na jednotlivých částech a úsecích konstrukce byly provedeny zkoušky stávajících betonů, a to jak destruktivní, tak nedestruktivní. Byly provedeny zkoušky pevnosti v tlaku na provedených jádrových vývrtech, byla zjištěna objemová hmotnost betonu a pevnost betonu povrchových vrstev v tahu vč. hloubky karbonatace a nasákavosti. Součástí průzkumů bylo také hodnocení krycích vrstev betonu nad výztuží a zjištění obsahu chloridových iontů v povrchových vrstvách betonu, kde se předpokládal vyšší stupeň zasolení u konstrukce přiléhající k Ďáblické ulici. Součástí průzkumu byla i detailní fotodokumentace původní zdi.
Původní konstrukce vykazovala při zkouškách pevnosti betonu povrchových vrstev v tahu nižší hodnoty na vnějších plochách než na vnitřních, čímž byl potvrzen předpoklad projektu. Podkladní vrstvy vykazovaly průměrné hodnoty od 1,1 do 1,9 MPa, čímž byl zajištěn předpoklad pro provedení sanace.
Pevnost betonu v tlaku stanovená na vývrtech prokázala potřebu náhrady určitých částí konstrukce. Dle průměrné pevnosti ve všech zkoumaných profilech bylo možné beton stěny zařadit do pevností třídy C12/15, některé zkoušené úseky stěny ale dosahovaly průměrné pevnosti pouze pro třídu C8/10, jiné ale zase C20/25. V některých polích byly naměřené hodnoty vzorků výrazně nízké, zejména zkušební pole 04 (jižní strana; 2,6 MPa) a střed stěny úseku 11 a 12 (severní strana; 6,5–8,6 MPa).
Hloubka karbonatace povrchových vrstev se pohybovala v rozpětí 2 až 32 mm, při průměrné hloubce 12 mm. Výsledky nasákavosti dosahovaly i v jednom průřezu stěny výrazně rozdílných hodnot (4–10 %), což ukazovalo na nestejnoměrnou kvalitu použitých materiálů – betonů. Výsledky nasákavosti korelovaly s výsledky zkoušek objemových hmotností a pevností v tlaku.
Součástí průzkumných prací bylo zjištění způsobu provedení vyztužení stávající konstrukce, při kterém se prokázalo, že zeď je jen minimálně vyztužena. V žádném ze zkoumaných profilů zdi nebyla nalezena žádná výztuž v plochách stěny (vodorovná ani svislá), taktéž nebyla nalezena žádná svislá výztuž ve sloupcích. Absenci výztuže dokládalo radarové vyšetření zdi. Ve stěně tedy zcela chyběla svislá výztuž. Ve všech polích ale byla nalezena vodorovná výztuž v hlavě zdi – nacházelo se v ní vždy několik prutů hladké výztuže. Průměr výztuže se náhodně mění od 5 do 9 mm. Výztuže byly lokálně narušeny korozí, oslabení výztuže se lišilo na jednotlivých zkoumaných úsecích. Při následných bouracích pracích byly tyto výsledky ověřeny i vizuálně. Tím se potvrdila domněnka, že ohradní zeď je zhotovena víceméně z prostého betonu.
Zkouškou stanovení obsahu chloridových iontů v povrchových vrstvách bylo prokázáno, že konstrukce není výrazněji poškozena a kontaminace betonu chloridovými ionty vyhovuje pro kategorii železový beton a prostý beton.
Průzkum potvrdil správnost způsobu řešení opravy dle projektu – provedení náhrady hlavy ohradní zdi v celé délce a dalších způsobů sanace.
Bourací práce
Na nejvíce poškozených částech zdi bylo rozhodnuto provést náhradu degradovaného betonu za nový při zachování původního tvaru konstrukce. Před prováděním bouracích prací byly jednotlivé části zdi změřeny pro následnou výrobu atypického bednění. Při bourání konstrukce se využívalo diamantového řezání kvůli minimalizaci poškození zachovávané části konstrukce následkem otřesů. Bourané části byly nejprve odříznuty a následně vybourány.
Náhrada novou konstrukcí
Plně nahrazované části zdi byly prováděny z transportbetonu třídy C30/37 čerpaného do speciálně tvarovaného bednění podle dané části zdi, vyztuženého dle požadavku projektu a kotveného k původním zachovaným částem konstrukce pomocí výztuže vlepené do chemické kotevní malty. Vzhledem k atypickému vzhledu konstrukce byly na bednění použity bednicí dílce upravované speciálně pro každé pole zdi, s formami vyřezávanými z polystyrenu a vkládanými do bednění. Na začátku prací bylo provedeno zkušební pole pro ověření kvality a postupů a následně byl postup replikován na celý rozsah zdi.
Příprava podkladu
Podklad byl připravován dle běžných postupů pro sanace betonových konstrukcí, využito bylo zejména lehké ruční elektrické nářadí – sekací a vrtací kladiva, ruční úhlové brusky s diamantovými kotouči či ocelovými kartáči a na finální úpravu před sanací bylo využito vysokotlakého vodního paprsku.
Ochrana obnažené výztuže
Lokálně byla na zachované části konstrukce obnažena původní výztuž zdi. Byla očištěna do kovového lesku a ošetřena pasivačním nátěrem na výztuž. V místech, kde byla koroze výraznější a úbytek větší, docházelo většinou k celkové náhradě konstrukce zdi, případně byla výztuž lokálně doplněna.
Injektáž trhlin
Trhliny byly v konstrukci lokálně velice výrazné, zejména v místě původních pracovních spár. Na části zdi, která nebyla určena k plné náhradě, byly trhliny injektovány epoxidovými pryskyřicemi. S ohledem k tvaru a tloušťce konstrukce byly trhliny většinou injektovány až po provedení hrubé sanace za pomocí předem instalovaných injektážních pakrů, které byly z důvodu tloušťky sanace nastaveny injektážní trubičkou z polyetylenu. Injektáž trhlin probíhala pomocí běžného elektrického čerpadla na epoxidové pryskyřice. Protože se injektáž prováděla na venkovní konstrukci, do které se přes den opírá slunce, bylo nutno použít materiál s delší dobou reakce
(Sanax ResiInjekt E1T), aby nedocházelo k ucpávání čerpadla. V letních měsících muselo být přesto přistoupeno k injektáži pouze v ranních hodinách a k chlazení injektovaného materiálu. Díky těmto opatřením se podařilo zajistit, že epoxidová směs s velmi nízkou viskozitou pronikla do všech míst, kam měla. Materiál, který vytékal netěsnostmi na povrch konstrukce, musel být před aplikací dalších sanačních vrstev mechanicky odstraněn.
Sešívání trhlin
Aktivní trhliny byly zároveň s ohledem na typ konstrukce sešity helikální výztuží aplikovanou do vyfrézovaných drážek a vlepovaných do systémového tmelu dodavatele materiálu. Nejčastěji byly používány kotevní spony v délce 1000 mm.
Reprofilace
Pro hrubou sanaci betonové konstrukce bylo využito běžných sanačních hmot od výrobce PCI, materiál PCI Nanocret R4 SM. Sanačními hmotami byly vyplňovány zejména vysekané trhliny a lokální místa vyžadující hloubkovou sanaci. Před aplikací sanačních hmot musela být konstrukce vlhčena, aby bylo dosaženo kvalitního spojení s podkladem, a následně chráněna před rychlým vyschnutím. Tloušťky nanášených vrstev byly do cca 25 mm v ploše, ve více poškozených místech lokálně do tloušťky kolem 80 mm.
Oprava povrchových vrstev
Na konstrukci železobetonové zdi byla původně aplikována sjednocující cementová omítka, nyní již velmi degradovaná a odpadávající. Pracovníci národního památkové ústavu vyžadovali zachování stávajícího vzhledu, kdy je povrch hrubý, je částečně vyplaveno pojivo a na povrch vystupuje hrubší kamenivo použité do omítky. Záměrem zhotovitele bylo na veškeré práce použít certifikované materiály pro sanace betonových konstrukcí pro zajištění stejnoměrné barevnosti a kvality povrchů aplikovaných materiálů. Pod dohledem pracovníků NPÚ byly provedeny zkušební plochy z různých materiálů mnoha výrobců sanačních hmot. Ukázalo se, že povrchová úprava těchto moderních materiálů neodpovídá požadovanému vzhledu, byť určité vzorky vyhovují barevností. Z barevně vyhovujících vzorků materiálů byly následně provedeny další vzorky různě povrchově upravené tak, aby došlo k vytažení hrubého zrna z podkladu a docílilo se vizuálně co nejhrubšímu povrchu původní zdi. Na základě vybraného vzorku byl vybrán výrobce a typ sanačního materiálu (materiál Hasit 474 FEIN – Betonreparaturmörtel) a technologický postup úpravy povrchu, ověřený na zkušebním úseku několika polí zdi.
Plochy stávající zdi byly očištěny od původní degradované cementové omítky a celá konstrukce včetně nově betonovaných částí byla opatřena vrstvou sanační hmoty. Během realizace prvních úseků se ukázalo, že pro dodržení stejnoměrnosti vzhledu speciálně upraveného povrchu musí finální úpravy provádět pouze vybraní pracovníci, protože při větším počtu lidí docházelo k byť velice malým, přesto viditelným odlišnostem, které nebyly akceptovatelné.
Nové dilatování zdi
Původní zeď byla dilatována po dvou až třech polích, což se ukázalo jako nedostatečné, a tak bylo v rámci projektu navrženo a následně provedeno dodatečné dilatování zdiva v každém sloupu pomocí diamantové pily.
Povrchová úprava
Stávající konstrukce nebyla nijak chráněna proti povětrnostním vlivům a původní povrchové vrstvy tak rychleji degradovaly. V rámci opravy byl jako vrchní ochrana konstrukce proveden transparentní hydrofobizační nátěr, který má prodloužit životnost opravy a snížit degradaci konstrukce srážkovými vodami. Výběr materiálu probíhal pod dohledem pracovníků NPÚ a nesměl měnit barevnost povrchových vrstev.
Zámečnické konstrukce
Součástí dodávky bylo provedení základní opravy (repase) vstupní branky v jižní zdi a vstupní brány hlavního vchodu, která je součástí sanovaného vstupního portálu v západní zdi. Vstup se skládá ze dvou dvoukřídlých postranních bran (z toho jedna pro pěší, druhá neprůchozí) a ze dvou dvoukřídlých vrat. Brány i vrata mají stejnou výšku, liší se šířkou křídla. Konstrukce je prostorová, tvořená z ocelových uzavřených profilů (jeklů), v soklové části opatřená plechem s vytvarováním. Vstupní prvky jsou osazeny do železobetonové konstrukce kubistického tvaru, v minulosti opatřené stříkanou cementovou omítkou.
Doprovodné práce
Součástí opravy zdi bylo provedení zemních prací kolem paty zdi, vysekání a odstranění náletové zeleně degradující konstrukci zdi včetně dodatečného zaizolování paty zdi a následné úpravy prostranství kolem stěny.
Protože sanační práce probíhaly za provozu hřbitova, bylo třeba vyhovět správě hřbitova a během smutečních obřadů a vzpomínkových akcí stavební práce přerušit nebo provádět práce jen na určitých místech. Současně musely být během prací chráněny náhrobky proti poškození a ušpinění, zejména v místech, kde jsou umístěny podél zdi, například na západní straně hřbitova.
Základní údaje o stavbě
Místo: Ďáblická 564/2a, Praha-Střížkov, hřbitov Ďáblice
Investor: Správa pražských hřbitovů, příspěvková organizace hl. m. Prahy
Projektant: ANTRE, spol. s r. o.
Zhotovitel: SASTA CZ, a. s.
Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Kalábek (SASTA CZ, a. s.)
Plocha sanované zdi: 5540 m2
Délka sanované zdi: 1100 m
Termín realizace: 08/2016–10/2017
Závěr
Provedená celková oprava železobetonové zdi Ďáblického hřbitova prodloužila životnost této nádherné a jedinečné kubistické konstrukce, zachovala ji pro další generace a vrátila tomuto mimořádnému pietnímu místu důstojný vzhled.
ZDENĚK BÍZA, TOMÁŠ KALÁBEK
foto archiv autorů
Literatura:
1) Projektová dokumentace Oprava hřbitovního zdiva – Hřbitov Ďáblice, sekce 1–12. Antre, s. r. o., 2014.
2) Průzkum obvodové stěny hřbitova, rekonstrukce kubistické ohradní zdi hřbitova Ďáblice, Praha-Střížkov, Ďáblická 564/2a. SASTA CZ, a. s., 10/2016.
3) Památkový katalog – 1000153478 – Ďáblický hřbitov [online]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?presenter=ElementsResults&action=element&element=12401343.
4) Ďáblický hřbitov na Střížkově. Praha Neznámá: průvodce po pražských čtvrtích [online]. Dostupné z: https://www.prahaneznama.cz/praha-8/strizkov/dablicky-hrbitov-na-strizkove/.
5) Ďáblický hřbitov – Wikipedia [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8E%C3%A1blick%C3%BD_h%C5%99bitov.
6) Největší zajímavost na festivalu Open House: Kubistický Ďáblický hřbitov [online]. Dostupné z: https://www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com/nejvetsi-zajimavost-na-festivalu-open-house-kubisticky-dablicky-hrbitov.
7) Na hřbitově v Ďáblicích zachraňují kubistickou zeď. Metro Praha [online]. Dostupné z: https://www.metro.cz/na-hrbitove-v-dablicich-zachranuji-kubistickou-zed-f82-/praha.aspx?c=A161009_191706_praha-metro_jsk.
8) Před zkázou ji zachrání 19,3 milionu: Kubistickou hřbitovní zeď v Ďáblicích poprvé opraví. Blesk.cz [online]. Dostupné z: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/409938/pred-zkazou-ji-zachrani-19-3-milionu-kubistickou-hrbitovni-zed-v-dablicich-poprve-opravi.html.
9) Jediný kubistický hřbitov na světě je v Ďáblicích, opravit zeď stojí milióny [online]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/relax/design/jediny-kubisticky-hrbitov-na-svete-je-v-dablicich-opravit-zed-stoji-miliony.A160731_231102_ln-bydleni_toh.
Ing. Zdeněk Bíza (*1980)
absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně. Pracuje ve firmě SASTA CZ, a. s., jako technolog a přípravář staveb.
Ing. Tomáš Kalábek (*1977)
absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně. Pracuje ve firmě SASTA CZ, a. s., jako hlavní stavbyvedoucí a v této funkci měl na starosti také projekt rekonstrukce zdi Ďáblického hřbitova.
