Přesně před rokem, 21. 4. 2018, byla zpřístupněna netradiční rozhledna Růženka na Pastevním vrchu u obce Růžová v Českosaském Švýcarsku. Na první pohled zaujme svým tvarem, a přestože není příliš vysoká, poskytuje krásný výhled na okolní rozmanitou krajinu. Autory návrhu jsou architekti Jan Mach, Jan Vondrák a Lukáš Holub z ateliéru Mjölk.
Na začátku roku 2009 jsme se poprvé setkali se starostkou obce Růžová Helenou Křížkovou a domluvili se na tom, že společně postavíme rozhlednu. Věděli jsme, že to nebude jednoduché, ale rozhodně by nás nenapadlo, že celý proces bude trvat téměř deset let. Paní starostka nám dala poměrně volnou ruku, a tak byly jediným partnerem pro projednávání projektu hlavně úřady. Po osmi letech variování návrhů jsme společně dospěli ke konsenzu. Realizovaná stavba je oproti prvnímu návrhu opravdu maličká. Celková výška stavby je zhruba šest metrů nad rostlým terénem, přičemž vyhlídková podesta je nad terénem pouze dva metry. Nicméně i tak malá výška vyhlídky rapidně zlepšuje pozorovací poměry a otevírá třistašedesátistupňový výhled na horizont. Vizuální koncepce vyhlídky navazuje na estetiku sopečných kuželů nedalekých kopců a vojenských řopíků prvorepublikového opevnění. Poměrně jednoduchou železobetovou konstrukci doplňují čedičové bloky, které vytvářejí plynulý přechod mezi terénem a betonovou částí stavby. Na venkovním povrchu vyhlídky je instalovaná nerezová síť, která má sloužit jako vegetační opora. Během pár let by rozhledna měla obrůst popínavými rostlinami, a začlenit se tak do tvarosloví okolní úchvatné krajiny.
Konstrukce
Stavba je provedena z monolitického železobetonu. Spodní část stavby není nijak izolovaná dodatečnými izolacemi. Tuhost konstrukce je zajištěna tuhými styky a prostorovým tvarem konstrukce. Objekt tvoří jeden dilatační celek. Založení je plošné, na železobetonové základové desce tloušťky 800 mm (beton C 30/37). Deska je kruhová, se stejným průměrem jako vrchní stavba, tj. 4,3 m. Je uložena celá do rostlého terénu. Pod samotnou deskou je podkladní beton (C 12/15) tl. 100 mm.
Svislé konstrukce 1. NP tvoří spodní železobetonový tubus o vnějším průměru 2,7 m. Stěny jsou silné 250 mm. V tubusu je proveden vstupní otvor s půlkruhovým nadpražím. Vstupní portál je opatřen železobetonovým lemem silným 200 mm. Spodní stavba je navržena jako bílá vana s krystalizační přísadou; nejsou použity žádné povlakové hydroizolace. Vodonepropusnost (proti zemní vlhkosti) zajišťuje mírně zvýšené vyztužení betonových konstrukcí, ošetření pracovních spár speciálními prvky zajišťující vodonepropustnost a přísadou přípravku XYPEX. Beton je třídy C 30/37.
„Noha“ rozhledny je obestavěna skládaným čedičovým kamenem zpevněným cementovou maltou. Obezdění je kónické – na horní straně lícuje s vnější konstrukcí vyhlídky, na dolní plynule přechází do okolního terénu. Rozhledna tak tvarově splývá s terénem a stává se jeho přirozeným vrcholem. Nad 1. NP je proveden ochoz tvořený železobetonovou deskou (beton C 30/37), která je vykonzolovaná z tubusu 1. NP. Její tloušťka je 250 mm. Vnější průměr ochozu je 4,3 m. Vyložení desky je tedy 0,8 m.
Svislé konstrukce 2. NP jsou navrženy jako monolitické železobetonové stěny s tl. 250 mm (beton C 30/37-XC4, XF1). Stěny tvoří tubus s průměrem 4,3 m. Výška stěn je 2,05 m. Ve stěnách jsou provedeny kruhové otvory. Otvory byly navrženy o průměru 2,05 m, tedy na celou výšku stěny, a měly tedy na dolní straně lícovat s deskou podlahy, ale realizační firma buď kvůli špatnému čtení dokumentace, nebo kvůli tomu, aby si ulehčila práci a betonovaná stěna nad a pod otvory byla spojitá, přidala dole i nahoře zhruba 15cm okraje. Na stěny plynule navazuje střešní kopule tvaru polokoule. I ta je ze železobetonu a má tloušťku 250 mm. Kopule je navržena ze samozhutnitelného betonu (C 30/37-XC4, XF1) a s její geometrií betonáři také dost zápolili. Podlaží jsou propojena točitým železobetonovým schodištěm. Tloušťka desky je 170 mm. Nosná výztuž schodiště byla dodatečně navrtána a vlepena do tubusu 1. NP a je provázaná s výztuží schodiště.
Úskalí laciných stavebních prací
Při realizaci jsme narazili na limity výběrových řízení. Vyhrála sice firma s nejnižší cenou, ale díky pochybné úrovni dodavatele kladl celý stavební proces nejen obrovské nároky na stavební a autorský dozor, ale bohužel se v nejnižší ceně ozrcadlila i kvalita stavebních prací. Největším oříškem bylo pro vybraného dodavatele dodržet pohledovou kvalitu všech betonů. Dodavatel nedokázal realizovat pohledový beton v dostatečné kvalitě a to nejen po stránce estetické, ale ani po stránce technické (kaverny). Samotný průběh stavby byl poměrně náročný a dodavatel si ho výrazně ztížil posunutím zahájení výstavby a špatnou komunikaci s obcí i s námi. To vedlo k nutnosti upravování dokumentace a postupů, komplikacím s dopravou na staveniště a s technologií betonu. Výsledkem bylo mnoho pohledových chyb i nepřesností v geometrii vyhlídky. Dodatečně bylo nezbytné zabrušování betonu, zapravování kaveren a přestěrkování veškerých povrchů. Tím se ztratila původně zamýšlená pohledová kvalita konstrukce. Nezbylo, než se s nevratnými chybami smířit. Vyhlídka má naštěstí technické řešení, které nebylo možné příliš pokazit laxností při provádění stavby. Pomohlo i kvalitní zpracování doplňkových zámečnických konstrukcí.
Po zkušenostech s dodavatelem máme velké výhrady k výběrovým řízením na veřejné zakázky orientovaným pouze na celkovou cenu. Od začátku bylo na spolupráci vidět, že pro dodavatelskou firmu, která se specializuje na jiný typ staveb, byl tento projekt pouze výplňovou prací v zimní sezóně. Takový přístup nemůže vést k perfektnímu výsledku. Stavební firmy pro nás mají být partnerem, ne protivníkem.
Problémů bylo na cestě k realizaci mnohonásobně více, ale celkově jsme s vyhlídkou moc spokojeni a je skvělé, že nejsme jediní, komu se Růženka líbí. Vyhlídka je oblíbená a díky své relativní dostupnosti je častým výletním cílem. Náklady na stavbu dosáhly částky kolem 2,5 miliónu korun, od různých dárců, jejichž jména jsou zaznamenána v interiéru rozhledny, se podařilo získat zhruba 300 000 korun. Velký dík a obdiv patří zarputilé paní starostce, která byla nejsilnějším článkem řetězu a dokázala zprvu bláznivý nápad dotáhnout do zdárného konce. Zbývá dokončit už jen poslední krok našeho záměru: obnovit popínavou vegetaci, která nevydržela loňské horké léto, a nechat stavbu „zmizet“ v krajině.
JAN VONDRÁK
foto archiv autora, Ondřej Mika (17–22)
Ing. arch. Jan Vondrák (*1981)
absolvoval Fakultu umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Je spoluzakladatelem a společníkem ateliéru Mjölk architekti.
