Nová rozhledna na vrcholovém palouku Krušné hory u Hudlic stojí na místě triangulační věže, na jejíž vrchol podnikali odvážlivci výpravy už před sto lety.
Nosná konstrukce rozhledny je z prostorové příhradoviny a z borovicové kulatiny, v konstrukci je zavěšen štíhlý válec točitého dubového schodiště. Kulatina je pospojovaná ocelovými žárově zinkovanými styčníky. Podesta byla zastřešena průhlednou PVC membránou v lehkém kruhovém rámu o poloměru 2,5 m. Vrchol rozhledny je zakončen žerdí s větrnou korouhví.
Rozhledny, které navrhuje ateliér Huť architektury, bývají vždy dřevěné a průhledné. „Když jsem přemýšlel nad Máminkou, vzpomněl jsem si na dětská léta a na jeden triangulační bod, kam jsem rád lezl. Rozhodl jsem se pak pro jednoduchou a racionální trojbokou konstrukci,“ říká autor Martin Rajniš. Rozhledna si musela na realizaci osm let počkat – vedení obce hledalo způsob financování, nakonec se stavbu podařilo zakomponovat do dotačního titulu Zvyšování atraktivity Hudlicka jako destinace cestovního ruchu. Díky tomu, že tým architektů mezitím nasbíral zkušenosti s dřevěnými stavbami, mohli Máminku vylepšit: „Přepočítali jsme statiku a zrevidovali konstrukci. Vybrali jsme kvalitní materiál – hloubkově mořený modřín a doplnili prvky, které rozhledně pomáhají, aby déle vydržela. Je to rychlá a levná konstrukce, jejím středem prochází závitová tyč. Schody jsme pověsili shora, nad nimi je kulatá vyhlídka, na špici jsme dali korouhev. Dává signál, odkud fouká vítr, udává směr, je spolehlivá, přesná a přitom živelná,“ uvádí architekt Rajniš.
|
Základní údaje o stavbě Rozhledna Máminka Místo: Krušná hora u Hudlic, okres Beroun Investor: Evropská unie, obec Hudlice Autor: Statika: Agral Plast, Liberec – Ing. Jiří Žižka Generální dodavatel: Výšková kóta založení: 606,5 m n.m. Výška: vyhlídková podesta – 21 m; výška korouhve – 33 m Půdorysný rozměr základny: 10,8 m Materiál: konstrukce – modřínová kulatina, schodiště – dub Schodiště: průměr 1,8 m; výška 21 m; celkem 96 schodů Zastavěná plocha: 50 m² Obestavěný prostor: 538 m³ Náklady: 2 800 000 Kč Realizace: 2015 Projekt: 2008 |
|
O věžích Česko je krásná země a dalo by se říct, že je to zároveň i krajina věží. Je to hrozně zajímavý, prostě Češi mají rádi věže. Já jsem taky Čech a musím říct, v tomhle si s lidma v Čechách dokonale rozumím. Není to tak samozřejmé, třeba ve Francii se věže skoro nestaví. Jsou i jiný země, kde stavěj málo věží. Sem tam nějakou vyhlídku na skále, ale mít 360 věží, jako máme my, to musí mít nějaký zvláštní důvod. Rozhleden je tolik jako dní v roce a pořád jich přibývá. Připadá mi, že v rozhlednách je určitá magie. Ta magie je pochopitelná. Věže většinou stojí na krásných vyvýšených místech a to do nich dává první vlnu síly. Projektovat rozhlednu je krásná práce a my architekti to děláme s nesmírnou chutí, a to je druhá vlna energie, která do toho vstupuje. Ale to nejdůležitější je, že lidi, který přicházej k rozhledně, dostávají chuť na ni vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlídnout se po kraji nám možná nahrazuje pohanské obřady. My, národ neznabohů, a i v tom si s Čechy rozumím, se dostáváme na vrcholu rozhledny do jinýho rozměru života. Najednou cítíme, že jsme součástí široký krajiny, cejtíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo.
Zvláštní skupinou jsou dřevěný věže, který časem odejdou a v tom jsou nám podobný. K věži, která byla svým iniciátorem nazvaná Máminka na počest jeho maminky, jsme cítili pokoru a krásný vztah. V okamžiku, až odejde, budou mít lidi dvě možnosti: buď se jim bude líbit do tý míry, že postavěj její kopii nebo si řeknou, umíme ještě lepší věž a na jejím místě pak bude něco krásnějšího. Martin Rajniš |
-al-
foto David Kubík
