Studie Ministerstva vnitra zaměřená na institucionální část reformy stavebního řízení, kterou má ČTK k dispozici, tvrdí, že případný pokles počtu stavebních řízení na polovinu během přeměny stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat ztrátu až 204 miliardy korun, tedy 3,5 procenta HDP. Podle nového stavebního zákona, který je právě v připomínkovém řízení, by měla v Česku vzniknout dvoustupňová povolovací soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, pod nímž mají vzniknout krajské stavební úřady, které budou mít v obcích pobočky. Nyní je v ČR 730 stavebních úřadů. Materiál úřad předkládá na základě doporučení Rady vlády pro veřejnou správu, která nesouhlasí s vyjmutím stavebních úřadů ze současného modelu výkonu správy.
Dokument varuje, že paralýza úřadů způsobená problémy s přesunem zaměstnanců a materiálu může trvat rok až rok a půl. Pokles produkce podle autorů nebude okamžitý, lze na něj pohlížet jako na ušlý zisk. Při propočtech vycházeli z předpokladu, že milión investovaný ve stavebnictví má potenciál zvýšit produkci ČR až o 3,09 miliónu korun. Na riziko, že by mohl nový stavební zákon spojený s přesunem agendy zastavit povolování staveb na rok až dva, nedávno upozornila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.
Analýza záměru Ministerstva pro místní rozvoj konstatuje, že nová úprava stavebního práva spojená se založením centrálních úřadů vyjde stát na miliardy korun. Zrychlení povolování staveb lze docílit i v současném modelu, kdy se na rozhodování podílí veřejná správa, konstatuje. Dokument například uvádí, že se rekodifikace dotkne 13 500 zaměstnanců, pro které bude nutné obstarat přes 180 000 metrů čtverečních kanceláří. To stát není schopen zajistit, protože prostory má jen ve čtvrtině obcí s rozšířenou působností. Jednorázové náklady vyčíslili autoři studie na 2,2 miliardy v minimální variantě. Až na 32 miliard korun by vyšplhaly v maximální verzi, která počítá s výstavbou budov za 29 miliard korun. Každoroční náklady se podle studie zvednou o 2,3 až 2,7 miliardy korun.
„Obrovskou komplikací“ se podle analýzy jeví převod archivů a spisová rozluka. Ve spisovnách stavebních úřadů zřízených obcemi 1. až 3. stupně nyní leží do 300 běžných kilometrů dokumentů, přičemž běžný metr tvoří osm kartónů typizovaných rozměrů 41x36x12 cm. Například pro Středočeský kraj mluví odhad o 40 300 běžných metrů dokumentů, pro Jihočeský kraj 24 400 běžných metrů. Pro uložení jednoho běžného kilometru je nutné zabezpečit prostor o ploše zhruba 150 metrů čtverečních včetně manipulačního prostoru.
„Současný systém výkonu stavební agendy ve spojeném modelu je třeba reformovat. Je však nutné tak činit ve shodě s územními partnery a dotčenými subjekty centrální veřejné správy. Z tohoto pohledu se jeví jako vhodnější dokončit nejdříve reformu procesu a následně zhodnotit nutnost reformy institucionální struktury,“ shrnuje předloha. Dodává, že institucionální stránce přeměny stavebního práva Ministerstvo pro místní rozvoj nevěnovalo při přípravě patřičnou pozornost.
Návrh nového stavebního zákona má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Připomínkové řízení skončí 23. prosince. Zákon, který má řadu kritiků, by měl podle plánu vlády platit od roku 2021 a pomoci zrychlit výstavbu. Podle kritiků nahrává developerům a popírá veřejné zájmy.
zpráva ČTK
