Na přelomu března a dubna začne demolice budov komplexu Transgas na pražské Vinohradské třídě. Na dotaz ČTK to uvedl Jakub Verner ze společnosti HB Reavis, která budovy vlastní. Majitel na začátku února oznámil, že plánuje Transgas nebo již prázdný pozemek prodat. Zda před prodejem stihne demolici nebo ne, závisí na nabídkách a rychlosti jednání. Bourací práce budou trvat několik měsíců. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků.
„Samotnou demolici plánujeme zahájit na přelomu měsíce března a dubna. V tuto chvíli stále pokračují přípravné práce,“ sdělil Verner. Po obvodu věžových budov je instalováno lešení a v příštích 14 dnech budou u budovy sestaveny dva věžové jeřáby, které budou přemisťovat demontovaný materiál. „Ke konci měsíce března také zahájíme demontáž střešních krytin. Průběžně se sundává žulové opláštění bývalého centrálního dispečinku,“ dodal Verner. Podle dřívějšího vyjádření bude demolice šetrná k životnímu prostředí a firma počítá i s úklidem případného znečištění okolních silnic. Odbor výstavby Prahy 2 povolil demolici komplexu letos v lednu, proti rozhodnutí se nikdo neodvolal. Kolem Transgasu pak v dalších dnech vyrostl plot.
HB Reavis chce Transgas nebo prázdný pozemek prodat i s developerským projektem, který tam připravuje. Diskuse o prodeji pokračují, uvedl Verner. O komplex projevilo zájem i hlavní město, které chtělo budovy zachovat a přestěhovat do nich až 500 magistrátních úředníků. V prvním kole jednání se však zástupci metropole a majitele nedohodli na ceně. Praha nyní uvažuje o zapojení spoluinvestorů.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky. Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl Ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že „areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerstvo domy za památky neprohlásilo. Zastánci budovy ji hodnotí jako ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře