Možná i vy jste zaznamenali v poslední době informační kampaň proti určitým druhým pojistných hydroizolačních fólií pro šikmé střechy. Rádi bychom proto svými poznatky přispěli i my jako zástupce výrobce, který se vývojem a výrobou střešních fólií systematicky zabývá již od padesátých let minulého století a jehož materiály se ctí obstojí nejen na náročném německém stavebním trhu, ale které se s úspěchem dodávají do zemí všech kontinentů.
Snižující se hodnota Sd a padající ceny
U pojistných hydroizolačních fólií se v posledních letech projevily především dva trendy, které ovlivňují vývoj:
Za prvé neustále klesala hodnota Sd, takže dnes se prakticky vyrábějí a nabízejí výhradně pojistné hydroizolace s hodnotou Sd mezi 0,02 a 0,15 m. Za druhé velký tlak změněného prostředí stavebního trhu způsobil pád cen pojistných hydroizolací.
Tento vývoj však z důvodu rentability jde většinou na vrub kvality, a tak jste se mohli setkat a možná ještě setkáváte s výrobky, které byly deklarovány jako pásy na bednění, přičemž jejich hmotnost je dokonce pod 100 gramů na metr čtvereční. Technická data, která tvoří podklad pro stanovení kvality pojistných hydroizolačních fólií šikmých střech, se zkoušejí podle evropské normy EN 13895-1 a jsou v rámci celé Evropské unie jednotně definována. Tak je možné porovnání hodnoty Sd a pevnosti, ale i jejich změny po vlivu umělého stárnutí. Zvláště posledně jmenované má zabránit tomu, aby na trh putovaly pojistné hydroizolace nevalné kvality.
Podle euronorem se u pojistných hydroizolací pro šikmé střechy stanovuje odolnost proti pronikání vody pomocí tzv. vodního sloupce. Bylo by ovšem chybou na základě této hodnoty posuzovat odolnost proti dynamickému namáhání deštěm. Náročné testy v laboratořích firmy DÖRKEN GmbH & Co. KG ukázaly, že výška vodního sloupce v žádném případě není garantem, protože se jedná o zcela jiný druh zatížení: statické zatížení vodním sloupcem a dynamické zatížení při prudkém dešti. Pojistná hydroizolační fólie tak může dokonce být velmi odolná vůči prostupu vody, a přesto nemusí být těsná při dešti!
Jistě se shodneme, že dnes jednou z nejčastěji používaných surovin v masové produkci jak vodotěsné, tak i nosné a výztužné vrstvy je polypropylen (PP). Fólie z PP jsou ale známy tím, že mají vysoký difuzní odpor. Přidáním aditiv a následným protažením fólie vzniká struktura pórů, která umožňuje vysokou propustnost pro vodní páru. Umění výrobce nyní spočívá v tom, aby vytvořil vysokou paropropustnost při současné vodotěsnosti. Spolehlivě se to daří pouze s bezpečně vybudovanými výrobními procesy a vysoce kvalitními surovinami ve spojení s puntičkářskou kontrolou kvality.
Protože tento postup je velice finančně náročný, nadělí vám mnohé levné typy pojistných hydroizolací na stavbě nemilá překvapení, když zjistíte, že podkroví je po dešti kompletně mokré. A to i přes to, že je splněna nejvyšší klasifikace euronorem na vodotěsnost, kterou fólie v testech dosáhly.
Naproti tomu zcela jinak fungují pojistné hydroizolace, jejichž funkční vrstva sestává z polyuretanu (PU). Tento materiál předává vodní páru déle, přičemž ji absorbuje a nechává „proklouznout“ vlastní molekulární stavbou na povrch pásu. Jedná se tedy o materiál bez uměle vytvořených pórů. Proto pojistné hydroizolace z PU vykazují, dá se říci „přirozenou“, velmi vysokou odolnost dynamickému namáhání deštěm. Dále pak má tento druh plastu velmi vysokou odolnost proti stárnutí a svoji funkci spolehlivě plní po mnoho let. Tato odolnost proti stárnutí přitom nebyla prokázána jen v laboratořích. Pojistné hydroizolace s povrstvením z PU se ověřily v praxi za více než 20 let jejich používání. Kvalita, která má ovšem svoji cenu.
Technický pokrok s vedlejším účinkem
Protože se začaly téměř výhradně používat „difuzně otevřené“ pásy, museli se i řemeslníci v minulých letech leccos přiučit. Dříve se častěji na bednění používaly „difuzně uzavřené“ asfaltové pásy. Ty byly sice několik milimetrů silné, relativně odolné, ale také vzhledem k difuzní uzavřenosti nevhodné pro oblíbené konstrukční skladby dvouplášťových šikmých střech. Zcela jinak se v tomto ohledu chovají difuzně otevřené pojistné hydroizolace. Aby pojistné hydroizolace mohly být difuzně otevřené, je zpravidla jejich funkční vrstva slabší než 1 mm.
Vzhledem k extrémnímu tlaku na ceny výrobků se však objevily na trhu výrobky s nízkou gramáží (g/m²), které jsou přirozeně také velmi náchylné k poškození. Nestává se tedy nijak zřídka, že řemeslník po pokládce takové pojistné hydroizolace musí střechu ještě jednou kompletně projít s rolí lepicí pásky, aby se pokusil četná poškozená místa vylepšit. Když sečtete náklady, prokáže se známá věc, že levný výrobek je vlastně příliš drahý. A to nehovoříme o riziku zatékání v místech poškození, která odhalena nebyla nebo být ani nechtěla.
Je poněkud smutným faktem, že v této dnešní technicky pokročilé době mají někteří autoři nových norem (např. ČSN 731901 či ještě nevydaných Pravidel pro navrhování střech) snahu zpochybňovat funkčnost pojistných hydroizolací z plastových fólií a namísto nich násilně podporovat návrat asfaltových pásů. Kostrbatá marketingová řešení plná polopravd a mýtů při použití asfaltových pásů v šikmých střechách však nemusí být zlatou stezkou pro ostatní, kteří se ve svém oboru vyznají a kteří moderní „šikmé“ střeše opravdu rozumí. I zde platí, že cestou k dobrému funkčnímu výsledku je kombinace kvalitního materiálu a kvalitního řemeslného zpracování.
Jiří Ledvinka, Karel Bulín
