Pojistné hydroizolace: Co na první pohled neuvidíte, ale mohlo by vás zajímat II

Především pásy na bednění jsou z různých a pochopitelných důvodů vystaveny vyšší zátěži. Přesto neexistují pro tyto fólie žádná všeobecně platná kritéria a každý výrobce doporučuje svůj výrobek, o němž se domnívá, že je pro toto použití vhodný.

Někteří výrobci určí pro své pásy na bednění jako rozhodující kritérium odolnost proti namáhání deštěm. K tomu je ovšem třeba vědět následující: pás, který leží na měkkém podkladu (jako je například minerální vlna) nebo je volně napnut mezi krokvemi, může být odolný proti působení deště. Ovšem tentýž pás položený na bednění může při dešti vodu propouštět. Rozdíl spočívá v tom, že v prvním případě náraz dešťových kapek na fólii je, dá se říci, pružně ztlumen, zatímco při nárazu na fólii ležící na bednění se plně projeví celá kinetická energie, protože fólie na tvrdém podkladu nemůže „náraz“ ztlumit.

Jiní výrobci berou v úvahu zvýšené mechanické požadavky a povolují k použití na bednění takové fólie, jejichž funkční vrstva je jištěna silnou ochrannou vrstvou. Proto by měly být například dnes hojně používané fólie sestávající ze tří vrstev „textilie – film – textilie“ vyráběny tak, aby film, který je funkční vrstvou a zabezpečuje vodotěsnost, byl spolehlivě chráněn z obou stran. Přitom nestačí do fóliového pásu zabudovat silnou ochrannou textilii hlavně z vrchní strany funkčního filmu. Je sice nasnadě, že řemeslník při chůzi po bedněné střeše namáhá především horní stranu fólie, ovšem i ze spodní strany pásu je funkční film mechanicky namáhán, a to drsným povrchem bednění! Chybí-li ochranná textilie na této spodní straně nebo je-li příliš tenká, může být film (který je zabudován uprostřed mezi ochrannými textiliemi) od drsného podkladu vlivem smykového namáhání, které vzniká při chůzi, velmi snadno poškozen.

 

Nezřídka se setkáváme s bedněnými střechami s nižším sklonem, než je bezpečný sklon použitého typu betonové nebo pálené krytiny. Tyto střechy na rozdíl od střech nebedněných, kde se řemeslník pohybuje teprve po montáži laťování, nabízejí celkem pohodlnou chůzi a tím vystavují fólii položenou na bednění mnohem vyššímu mechanickému zatížení. Na takovýchto střechách se často pevný podklad používá i pro mezisklad materiálu nebo jako podklad pro další práce jiných řemesel. Tyto příklady ukazují, že fólie na bednění musí být odolnější, především tedy silnější, respektive těžší (vyšší gramáž na 1 m²), než fólie, které se pokládají pouze přes krokve.

I při chození po latích však dochází k namáhání střešních fólií, když při každém kroku tlačí špička pracovní boty na fólii.

Zde se vyžaduje vedle pevnosti také pružnost fólie, protože fólie, která se tlaku dokáže přizpůsobit, nemůže být poškozena. I v tomto případě se výborně osvědčily fólie s povrstvením z polyuretanu (PU) se svými vlastnostmi podobnými gumě.

 

 

Použití kvalitní fólie se ve většině případů vyplatí. Především proto, že mechanicky vysoce zatížitelné fólie mohou přispívat k ochraně proti pádu ze střechy. To platí například u velkých rozestupů latí, jak je obvyklé při použití velkoformátových tašek. Některé fólie splňují při odpovídající pokládce kritéria pro ochranu proti propadnutí fólií německého institutu bezpečnosti práce. Pro řemeslníky to neznamená jen maximální bezpečnost při chození po latích. Jsou-li takové fólie v Německu použity, odpadá nutnost při výškách nad 3 metry umisťovat z vnitřní strany střechy záchytné sítě. To s sebou nese značnou úsporu nákladů.

Zvýšení bezpečnosti práce, které takové fólie nabízejí, nemá přirozeně vést k tomu, aby se podceňovala obvyklá opatrnost. Každý řemeslník ale jistě ocení, pokud jeho chybný krok mimo lať nepovede k prošlápnutí fólie a k úrazu, přičemž úraz nohy je v našich podmínkách (kdy se příliš bezpečností nezabýváme) to nejmenší, co by se mohlo stát.