Dočasně odstranit co největší kus stěny a vytvořit si z místnosti de facto zastřešenou terasu je důvod, proč si dnes lidé pořizují otevíravá velkoformátová řešení, které jim tuto možnost v nějaké míře dávají. Tyto systémy jsou generelně dražší než obyčejné dveře a lze je koupit ve čtyřech provedeních.
A. HS portály (Hebe-Schiebe alias zdvižně-odsuvné dveře) – obr. 1, 2
B. Celoskleněné posuvné stěny – posuvky
C. Skládací stěny
D. Vertikálně posuvné stěny (sjíždějící pod podlahu)
A. HS portály
Představují nejrozšířenější řešení především díky dostupné ceně (cca 15 tis. Kč/m²). Dělají se stejně jako běžná okna, tedy v plastu, hliníku a ve dřevě. Jejich hlavní technickou výhodou je (dnes již téměř dokonalá) vzduchotěsnost, čímž je akusticky i tepelně HS portál lepší řešení než velké dveře. U pasivních domů spolehlivě obstojí v blower-door testech.
Mezi určité nevýhody mohou patřit poměrně široké rámy, obsahující zvedací techniku, které mohou někomu designově vadit, zvláště pokud je srovnává s celoskleněnými odsuvkami (var. B). Do plastových rámů se vkládají silné ocelové výztuhy, které zajišťují statiku, ale současně výrazně zhoršují tepelněizolační vlastnosti. Hliníkové rámy jsou sice subtilnější, ale zase mnohem dražší. Nejlepších technických parametrů (izolace a akustika) lze dosáhnout dřevěnými HS portály, u nich je však nutné časem obnovovat povrchové nátěry.
Určitě platí, že HS portál je technicky rozhodně lepší výplň stavebního otvoru než kombinace okna a balkonových dveří, ale za tuto krásu a technickou „vychytávku“ je třeba i více zaplatit.
B. Posuvky
Dnes stále více žádané řešení kvůli minimalistickým rámům, většinou se zapuštěnými okraji do ostění a stropu, kdy viditelná bývá pouze prostřední krycí lišta, široká jen cca 3 cm. Statiku zcela přebírají izolační skla, na kterých jsou nalepeny ze všech čtyř stran krycí hliníkové profily (většinou s přerušením tepelného mostu), které pak poskytují sklům mechanickou ochranu. Hlavní výhodou je tedy čistý celoskleněný design za ještě dostupnou cenu (cca 25 tis. Kč/m²).
Odsuvné části jsou zespodu opatřené vozíky s kolečky, které jezdí po kolejnici (viz obr. 3) nebo jsou kolečka rozmístěna přímo v podlahovém rámu v určité vzdálenosti od sebe a sklo přejíždí (spodním profilem) přes ně. Obojí má své plusy i mínusy. Řešení s kolečky, umístěnými pevně v podlahové části, umožňuje mělčí zabudování konstrukce do podlahy, a tudíž i snadnější odvod dešťové vody. Ale zase na ně dosedá prach, zvláště když jsou dveře otevřené, což u vozíků jezdících po kolejnicích nenastává. Každopádně v obou případech jsou kolečka po nějakém čase zdrojem problémů, protože jsou namáhána trvale, i když se dveře nehýbou (skla jsou velmi těžká). Při koupi je tedy třeba se informovat, jak lze kolečka (nebo celé vozíky) v budoucnu vyměnit a jak je to náročné (časově i finančně).
Doporučuji použití dvojskel s jednou nebo dvěma fóliemi namísto trojskel, protože u velkých zasklení je nutné použít tlusté skloviny, které jsou velmi těžké, takže náhrada prostředního skla za fólii může představovat i úsporu 200 kg a tím velmi znatelné prodloužení životnosti, nemluvě o tom, že lehčí stěnou lze hýbat menší silou. Navíc sklo se dvěma fóliemi izoluje mnohem lépe než trojsklo a lze jím dosáhnout až na izolační parametry zdi (Ug = 0,3 W/m².K) – obr. 4, 5.
Oproti HS portálům mají tato řešení asi jedinou nevýhodu, ale velmi podstatnou – těsnění mezi vnitřním a venkovním prostředím zajišťují kartáčky, umístěné z obou stran po celém obvodu konstrukce. Pokud by těsnily stejně dobře jako u zdvižně odsuvných HS portálů, nebylo by možné stěnou hýbat. Tření by pohyb znemožňovalo. Tím je tedy dané, že pro tzv. pasivní domy není toto řešení vhodné. S vodou problém není, ta se do interiéru nedostane, ale v blower-door testu tyto odsuvky propadnou.
C. Skládané stěny
Umožňují vytvořit mnohem větší otevřený prostor než obě předchozí varianty, ovšem segmenty stěn jsou o dost užší, takže se více projeví vzhled rámů, když je stěna zavřená. Skládané stěny jsou však ideální pro místnosti, které potřebují mít co největší kontakt s venkovním prostředím – typickým příkladem jsou vnitřní bazény sousedící se zahradou nebo restaurace, které chtějí na léto vytvořit „zahrádku“ a v zimě zase umožnit hostům výhled z prosklené části restaurace (vhodné je použití topných skel, aby od nich nebyl v zimě vnímán pocit chladu, a samozřejmě i jako ochrana před tvorbou kondenzátu – viz kapitola 9). V zavřeném stavu těsní jako klasická falcová okna, lze je tedy použít i pro pasivní stavby s výsledným Uw 0,8 W/m2.K – viz obr. 6. Cenově se pohybují okolo přibližně 18 tis. Kč/m2.
D. Zajížděcí stěny
Kompletně mizící stěna do podlahy (sklepa, suterénu) představuje vrchol designu i technického provedení (obr. 7). Cena těchto řešení je však velmi vysoká (od cca 40 tis. Kč/m²), a to kvůli pohonným jednotkám (mohutné kuličkové šrouby nebo hydraulický zdvih). V ČR je nejznámější aplikací brněnská vila Tugendhat, která předběhla svou dobu a kde tehdy ještě nebyl kladen takový důraz na těsnost a izolační parametry. Dnes vyráběná řešení samozřejmě obstojí v blower-door testech a se svým izolačním účinkem jsou více než srovnatelná s předchozími variantami.
Závěr
Z hlediska tepelněizolačního i akustiky platí i zde, že čím méně rámů, tím lépe. U velkých prosklených stěn se rozhodně vyplatí koupit sklo v provedení jako topné, protože odpadnou podlahové konvektory, které by zajišťovaly ohřev skel a pro topení pouze skly stačí, aby povrchová teplota byla regulována jen na 21 °C, a přesto to bude na vytopení místnosti zcela dostatečné – tedy velkou prosklenou stěnou lze zajistit i plnohodnotné vytápění. Protože u velkých zasklení je nezbytné použít tlustou sklovinu, platí zde o to více, že každý ušetřený kg znamená významné prodloužení životnosti – tedy do pohyblivých dílců určitě dvojskla s fólií namísto trojskel.
MICHAL BÍLEK
Michal Bílek (*1970)
je absolventem SPŠ Elektrotechnické, po maturitě emigroval do Německa. Do ČR se vrátil v roce 1993, kdy začal pracovat v odvětví TZB. V současnosti působí jako CEO ve třech společnostech a jako prezident nadnárodní asociace SIGFA. Díky celoživotnímu samostudiu a mnohaletým zkušenostem v oboru se dnes věnuje vývoji nových řešení pro stavebnictví se zaměřením na úsporu energie a solární zisky.
