O projektování a stavbě současných dřevostaveb hovoříme s Tomášem Krejčím, ředitelem projekčního oddělení UBM Development Czechia.
Jaké jsou vaše zkušenosti s dřevostavbami v zahraničí?
Jsme hlavní projekční rakouské společnosti UBM, v centrále ve Vídni máme navíc k dispozici oddělení dřevostaveb, kde pracují kolegové s mnohaletou praxí. Především od nich čerpáme zkušenosti. I když byl projekt Timber Praha v podmínkách ČR pionýrský a unikátní, z hlediska rakouské praxe je to běžný dům s vyzkoušenou technologií výstavby.
Máme možnost se také zapojit do zahraničních projektů UBM. Jde především o úpravy konceptů a zpracování podrobného projektu. To nám po dokončení těch několika přineslo množství nových poznatků, UBM má v současné době v Rakousku a Německu v přípravě 300 000 m² dřevostaveb. Asi nejznámější z nich je Timber Pioneer ve Frankfurtu nad Mohanem nebo dřevěná výšková budova ve Švédsku, kterou UBM realizuje ve městě. Má osm podlaží a 17 600 m² plochy a byla dokončena letos v létě. Ve Vídni se podílíme na přípravě čtvrtí dřevostaveb Leopold Quarter. Projekt zahrnuje byty, apartmány a kanceláře, některé budovy tu budou mít více než deset podlaží. Technologii dřevostaveb je zde prakticky stejná jako u projektu Timber Praha s tím rozdílem, že jsou vyšší. Další stavby, kde UBM již zahájila realizaci nebo prováděcí projekt a na kterých se projekčně podílíme, jsou v Mohuči – bytový areál Timber View se 180 byty na šesti podlažích a kancelářská budova Timber Peak s 12 nadzemními podlažími.
V rakouské metropoli UBM úspěšně dokončila momentálně nejvyšší budovu ze dřeva na světě – 113 m vysokou kancelářskou budovu Timber Marina Tower. Nyní probíhá ve Vídni konstrukční studie této stavby, kterou zatím připravují naši rakouští kolegové.
Vidíme tedy velký rozdíl v přístupu a možnostech výstavby vícepodlažních dřevostaveb v Rakousku a Německu, kde jsou již běžné. V Česku máme u dřevostaveb podle nás zpoždění více než 12 let a zastaralou legislativu. V posledních dvou letech ovšem pozorujeme kroky k lepšímu – v příštím roce by měla být připravena změna požární normy, která naši legislativu posune.
Proč jste se rozhodli měnit již hotový projekt bytových domů v areálu Arcus City?
Čtyři objekty, které dnes tvoří projekt Timber Praha a které byly podle původního projektu architektonického studia Casua koncipovány jako klasická stavba z betonu, jsme se rozhodli změnit na dřevostavby kvůli celkovému směrování UBM. Vítá nás mateřské společnost UBM Development AG je orientace na ekologické budovy s důrazem na udržitelnost a nízké emise CO2, pro které je použití dřeva zásadní. Proto také naše projekční oddělení přepracovalo původní návrh na dřevostavbu.
V současné době již u jakéhokoliv projektu, který se chystáme koupit v Česku i v zahraničí, vždy analyzujeme, zda je možné ho postavit jako dřevostavbu. Je to jedno z rozhodujících kritérií, jestli bude akvizice schválena, nebo ne. Největším přínosem dřevostaveb je udržitelnost výstavby, u projektu Timber Praha se emis oxidu uhličitého ve srovnání s tradiční stavbou snížily až o 60 %. Navíc je stavba díky prefabrikované výrobě dřevěných prvků rychlejší.
Když jsme měli před časem možnost vidět rozestavěné domy Timber Praha, působily jejich konstrukce nejen čistě a příjemně vzhledem k samotnému materiálu, ale také solidně. Například výtahová šachta z masivních dřevěných panelů o výšce 9,6 m vypadala neuvěřitelně. Můžete více popsat konstrukce této stavby?
Použili jsme čistě masivní dřevostavbu: nosnou konstrukci tvoří masivní deskový systém, konkrétně panely z křížem vrstveného dřeva CLT. Použít jsme je na nosné vnitřní stěny, stropy a balkony. Je z nich realizována také zmíněná výtahová šachta, první tohoto druhu v České republice. Výjimku tvoří budova J, která má z požárních důvodů celé schodiště a výtahovou šachtu z betonu.
Podlahy nad dřevěných stropních panelech mají tloušťku 170 mm. Stropní CLT panely jsou z horní strany opatřeny fólií, která chrání tuto stavební část před případným během přípravy anhydritové podlahy. Střešní panely mají tloušťku 140 mm a jsou z horní strany opatřeny 100 mm silnou vrstvou minerální izolace, na kterou byla položena hydroizolační fólie. Na spodní stranu stropů a střech jsou přilepeny 1500 g/m² těžké akustické desky, a dále 30 mm silné latě.
Nosné obvodové stěny mají tloušťku 140 mm, nenosné 90 mm. Tloušťka stropních panelů na objektech J a K činí 200 mm, střešních 180 mm. Objekty L a M s menšími rozpory obsahují stropní desky o tloušťce 180 mm a střešní desky 160 mm.
Pro dosažení požadovaných hodnot vzduchové a kročejové neprůzvučnosti jsou u konstrukcí z CLT panelů klíčové spoje těchto prvků. Řešili jsme je vypodložením všech stěnových panelů ve stycích vůči stropním panelům elastomerovými izolačními pásy v kombinaci s kotevními prvky, kde i L-kotvy mají akustické provedení.
Nosná dřevěná konstrukce fasádních stěn má sloupkovou rámovou konstrukci, nazývá se také TBF (tzv. Two By Four, kde jsou použity sloupky KVH 60 x 200 mm). Důvodem pro použití tohoto systému byla především menší celková tloušťka fasádní stěny a nižší náklady.
Masivní dřevěné panely jste dováželi od vašeho osvědčeného dodavatele. Podílely se na stavbě i české firmy?
Dodavatelem dřevěných konstrukcí pro Timber Praha je rakouská firma ELK, která má s obdobnými dřevostavbami letité zkušenosti. V oboru dřevostaveb jsou evropskou jedničkou. Subdodavatelem pro CLT panely byla společnost Pfeifer Group. Oba výrobce pro své subdodávky využili i české firmy. Dodavatele, kteří dodávali zejména dřevěné části. Koordinovali realizaci a mají zkušenosti, což v České republice zatím chybí. Pro Timber Praha jsme se tak s rozvojem výstavby dřeva posílené nabídka kvalitních tuzemských dodavatelů. Pro každou naši stavbu provádíme trh na výběr dodavatele, takže některý náš budoucí projekt ze dřeva může stavět třeba již česká firma.
Základy obou domů jsou železobetonové, navazující konstrukce už pro stavbaře mohly být novinkou. Neměla stavba i kritické momenty?
Timber Praha je sice náš pilotní projekt v České republice, nicméně praktické příklady a projekční řešení jsme procházeli s našimi vídeňskými kolegy, kteří vícepodlažní dřevostavby v Rakousku staví už dvacet let. Nás samotné překvapila technická propracovanost a technologie, které jsme si ve Vídni mohli prohlédnout.
Co se týká průběhu přípravy a výstavby projektu Timber Praha, od února 2022 jsme projektovali změnu stavby všech čtyř domů, upravili jsme i dispozice a fasády. od dubna do října 2022 jsme zpracovali prováděcí projekt, probíhal výběr hlavních dodavatelů. Do května 2023 se připravovala výrobní dokumentace ELKu a dodavatele prefabrikovaných koupelen sanika, určených do dvou domů Timber Praha. U dřevostaveb je totiž nezbytná detailní dokumentace, protože se stavební prvky připravují na výrobních linkách, na místě samém už se pouze smontují. Na začátku minulého roku se vrtaly geotermální vrty, od března do června probíhala betonáž suterénů. Pro hlavní montáž hrubé stavby ze dřeva, fasády včetně výplní otvorů a hydroizolace střechy nám stačily tři měsíce od června do září. Do konce roku 2023 firma ELK zvládla dokončující práce, úpravu spojů, balkonů, zábradlí a dalších dílčích prvků a paralelně byla zahájena vnitřní výstavba a montáž TZb. Počítáme, že kolaudace všech objektů proběhne na konci tohoto léta. U každé stavby dochází ke kritickým momentům, ale u Timber Praha jich bylo k našemu překvapení velmi málo.
Z mého pohledu je škoda, že se musely zakrývat vnitřní stěny z dřevěných panelů sádrokartonem. Určitě by bylo lepší ponechat klientům možnost se rozhodnout, jaký materiál ve svých bytech upřednostní…
Má to své opodstatnění – na stěnách je dřevo obloženo sádrokartonovými předstěnami především kvůli vedení elektrorozvodů a také z požárních a akustických důvodů. UbM už dokončila ve Vídni bytovou dřevostavbu v projektu barany.7, kde jsou stěny ponechány pohledové, ale neslo to s sebou řadu technických a uživatelských komplikací. I s obloženými stěnami na vás dýchá v Timber Praha dřevo na každém kroku a celý dům voní smrkovým dřevem již od montáže prvních dílů.
Naším cílem bylo také dosažení tepelného komfortu, který zajistí reverzibilní tepelná čerpadla. Ta umějí v létě ze zemních vrtů odebírat chlad a předávat ho stejně jako teplo přes akumulační zásobníky do systému podlahového topení/chlazení. Regulace teploty v každé místnosti zajistí samostatný prostorový programovatelný termostat.
Kdy jste dospěli k rozhodnutí změnit zdroj vytápění na geotermální tepelná čerpadla? Jistě to není levná varianta?
Rozhodnutí souvisí jednak s naším nastaveným zákazem použití plynu k vytápění objektů a jednak s naplňováním principů naší strategie „green. smart. and more“, v rámci které „green“ znamená udržitelnost, „smart“ výstavbu inteligentních budov a „more“ přidanou hodnotu. Projekt Timber Praha realizujeme s ekologickou certifikací BREEAM Excellent a v PENB energeticky nejúspornější kategorii a. V rámci implementace řady ekologických prvků jsme proto jako zdroj primární energie pro vytápění i chlazení zvolili tepelná čerpadla systému země/voda s geotermálními hloubkovými vrty. Levná varianta to není, ale přináší výrazné úspory při provozu domu.
Legislativní rámec výšky dřevostaveb
Díky Platformě pro udržitelné stavebnictví ze dřeva se už otevřela cesta k dřevostavbám vyšším než 12 m. V prosinci loňského roku publikovala Česká agentura pro standardizaci ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví společné odborné stanovisko s Robertem Járou
z ČVUT UCEEB a Danielem Miklósem z GŘ HZS, že na základě § 99 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, lze použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma, tzv. požárněinženýrský přístup.
Pro podporu požárněinženýrského přístupu jsou nově zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy do systému ČSN, dále byly zveřejněny jednotlivé části druhé generace Eurokódů 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí formou TNI a dokončena byla i metodika požárněinženýrského přístupu. Zdroj: Prodesi/Domesi
Stavbu vyšších budov s dřevěnými konstrukcemi nyní v České republice omezuje legislativa, ale vy se snažíte její limity posunout. Jak se vám to daří?
Pozvolna, postupnými kroky, ale změnu se podařilo iniciovat a posouváme se vpřed. Spolu se společností Prodesi/Domesi jsme na jaře loňského roku založili odbornou Platformu pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, jejímiž členy jsou další subjekty – developeři, architekti a také banky. Platforma spolupracuje s příslušnými institucemi na změně předpisů, na konci minulého roku přispěla k urychlení těchto změn. Společným prohlášením agentury ČAS, UCEEB a GŘ HZS byla zvýšena jistota projektantů, investorů a schvalujících úřadů, že lze pro dřevostavby nad 12 m požární výšky použít inženýrský přístup. Tento přístup byl sice teoreticky možný od roku 2006, ale nikdo takovou stavbu kladně neprojednal a nepostavil.
Nyní je v rámci Platformy na řadě další krok, kdy spolu s MPO, GŘ HZS, ČAS a UCEEB ČVUT pracujeme na dalších zjednodušeních, která by se měla propsat do požární normy v roce 2025. Poté bude možné stavět vícepodlažní dřevěné nebo hybridní budovy do výšky cca 18 až 22,5 m pouze tabulkovým způsobem, jako je tomu například v Rakousku. Inženýrským způsobem budou realizovány pouze stavby nad tento limit nebo jinak výjimečné stavby.
Změny legislativy jsou pro investory zásadní, potřebují mít právní jistotu, že je projekt vícepodlažní dřevostavby prosaditelný z hlediska požární bezpečnosti.
Díky těmto pozitivním posunům zvažujeme v UBM další projekty v Česku, které bychom postavili jako dřevostavby a které by měly požární výšku do 22,5 m. Naše společnost navíc přispívá tím, že všem zainteresovaným subjektům a zájemcům umožňujeme prohlídky projektu Timber Praha a že sdílíme své tuzemské i zahraniční zkušenosti s výstavbou domů ze dřeva. Cílem je popularizovat technologii výstavby vícepodlažních dřevostaveb v České republice.
-vis-
Ing. arch. Tomáš Krejčí
Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze, praxe v architektonických kancelářích ve Švýcarsku a Německu 1991–1996, v roce 2000 nástup do UBM na pozici architekta a HIP, od roku 2004 vedoucí projekční kanceláře UBM Development Czechia v Praze.
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 3/2024
