Smysluplnost investic do pasivních domů

Jako architekt a poradce pro úspornou a ekologickou výstavbu se zabývám tématem pasivních domů přes 10 let. Za tu dobu jsme s kolegy realizovali desítky pasivních domů, většinou dřevostaveb, a mohli tak reálně zjistit, jaké výhody pasivní dům přináší, jaký nabízí vnitřní komfort, jaké jsou reálné potřeby energií pro zajištění tohoto komfortu a jaké otopné systémy a zdroje tepla se ukazují pro pasivní dům vhodné.

Ve vzorovém pasivním domě proběhly už stovky osobních konzultací. Na nich jsme se snažili vysvětlovat většinou laické veřejnosti, co to znamená pasivní dům, zodpovídat na dotazy a bořit zaběhlé nepravdivé mýty o tomto druhu výstavby.

Nejčastější otázkou většiny lidí zajímajících se o pasivní výstavbu je: O kolik je pasivní dům dražší než „ běžný“ nebo nízkoenergetický dům a kdy se investice díky levnému vytápění vrátí? Zároveň panuje obava z přetechnizovaného a potenciálně poruchového vnitřního systému pro větrání a vytápění, bez kterého dům nebude fungovat. Navíc se strachem, že tyto technologie vytvářejí umělé a nezdravě sterilní vnitřní prostředí.

Jako by jedinou a navíc hlavní výhodou pasivního domu bylo ekonomické zhodnocení investic a jako by byl pasivní dům napěchovaný nějakou nevyzkoušenou speciální technologií a sám by byl bez ní nepřátelský pro kvalitní komfort.

Pokusím se tyto obavy rozptýlit a ukázat opak.

Co je potřeba pro kvalitní pasivní dům
Pasivní dům není nic složitého. Nic, co by využívalo nevyzkoušené novinky ze světa technikynebo nových materiálů. Jedná se pouze o optimalizaci dlouho používaných materiálů, konstrukčních řešení a jejich promyšlený komplexní a detailní návrh. Ani technicky nevyužívá pasivní dům žádnou novinku. Tepelná čerpadla a větrání ventilátorem jsou už využívány desítky let.

Pro kvalitní pasivní dům je potřeba zajistit:
– kvalitní architektonický návrh a projekt,
– kvalitní materiál,
– kvalitní řemeslnou práci,
– dobrou tepelnou izolaci bez tepelných mostů,
– kvalitní okna s trojskly,
– vysokou těsnost obálky domu,
– větrání s rekuperací,
– úsporný zdroj tepla.

Kvality pasivního domu – smysl investice
Výstavbou pasivního domu získáme mnoho výhod, kvůli kterým má smysl se rozhodnout pro tento energetický standard.

Optimalizovaný, individuální návrh
Pasivní dům by měl ideálně vycházet z individuálního návrhu, kde jsou již při navrhování zohledněny všechny požadavky investora a možnosti pozemku. Návrh kvalitního domu dnes znamená kombinovat stovky materiálů, konstrukčních řešení a různých technologií. Návrh se stává natolik komplexní záležitostí, že tradiční česká cesta, kdy „každý je sám sobě nejlepším architektem“, přestává být ideální cestou k vyváženému domu.

Optimalizace znamená namířit investici do míst, které jsou pro stavebníka prioritou a které mají pro daný záměr (komfort, kvalita, úspora) největší vliv. Možnost optimalizace tedy znamená nejefektivnější využití financí pro daný záměr.

Právě architekt je osobou, která určuje vzhled, funkci a cenu domu. Nepromyšlený koncept může ve výsledku znamenat mnohem vyšší náklady na výstavbu, než je rozdíl mezi pasivním a běžným domem. Cenu, provozní náklady a celkový komfort domu určují složitost konstrukce, detaily konstrukce vyžadující časté opravy, tepelnětechnické prohřešky, které se následně musí vyrovnávat náročnějšími systémy vytápění apod.

Zkušenosti a znalosti architekta jsou pro kvalitní dům zásadní a fáze studie má na cenu a kvality domu rozhodující vliv.

Kvalitní materiály a zpracování
Pro pasivní dům je důležité používat kvalitní materiály, které zaručí dlouhodobě stabilní požadované fyzikální vlastnosti. Podstatné je také kvalitní řemeslné zpracování, aby se co nejvíce přiblížilo navrženému řešení a tepelnětechnickému výpočtovému modelu. Je potřeba mít řemeslníky s chutí do práce, s citem pro detail, pro materiál a s pokorou k návrhu.

Vysoká úroveň práce je potřebná hlavně při zajištění těsnosti domu. Je potřeba zdůraznit, že těsnost na vnitřní straně obálky je sice výpočtově potřebná pro minimalizaci ztrát tepla prostupem vnitřního vzduchu obálkou. Prakticky je ale mnohem důležitější fakt, že těsnou obálkou neproniká do konstrukce z interiéru vlhkost, která by mohla být ve větší míře v konstrukci problematická. I tak je ale potřeba nespoléhat na vnitřní těsnou rovinu a u dřevostaveb navrhovat skladby difuzně otevřené, které se dokážou případné vlhkosti v konstrukci samy zbavit difuzí do exteriéru.

Zásadní je také dobrá komunikace a porozumění mezi projektantem a realizační firmou. 

Zdravé vnitřní prostředí
Díky dobrému zateplení a absenci tepelných mostů jsou vyloučena místa, kde by kondenzovala vnitřní vzdušná vlhkost a vytvářela prostor pro růst plísní. Do domu je neustále přiváděn čerstvý vzduch a jsou odváděny škodliviny a pachy. Příchozí čerstvý vzduch je zbaven díky filtraci prachu a škodlivin na něm ulpívajících. Je možné odfiltrovat i pylové částice a částečně i zápach. Řízeným větráním lze regulovat optimální vlhkost v interiéru.

Díky možnosti větrání při zavřených oknech dosahujeme v interiéru vysokého akustického komfortu. Centrální vzduchotechnická jednotka je slyšitelná pouze v technické místnosti a ostatní větrané místnosti včetně koupelen a WC hlukem z ventilátorů zatížena nejsou.

Tepelný komfort
Díky dobrému zateplení a kvalitním oknům s trojskly je v interiéru minimální rozdíl teplot mezi podlahou a stropem. V domech nestéká studený vzduch po chladných velkých oknech, tak jak nastává při zasklení dvojsklem, a nejsou tedy studené podlahy a také není nutné instalovat drahé podlahové vytápění či podokenní konvektory.

Malá potřeba energie na vytápění ale i chlazení umožňuje pružnou regulaci teplot dle aktuální potřeby obyvatel.

Jednoduchost technologií
Navzdory všeobecné fobii ze složitosti vzduchotechniky s rekuperací se jedná pouze o dva ventilátory a plastový výměník, kterým oběma směry vzduch prochází. Potrubí je realizované vždy tak, aby bylo čistitelné, ale při správné výměně filtrů k zanášení i po letech prakticky nedochází.

Každý dům, i pasivní, potřebuje zdroj tepla pro vytápění. Akorát díky minimálním ztrátám jej potřebuje pasivní dům mnohem menší (5–7krát) než běžný dům. Otopná soustava (rozvody otopné vody a otopná tělesa) je také mnohem menší. Navíc se tělesa mohou umístit v interiéru kdekoli, a stejně bude vytopen rovnoměrně. Může se využít maloplošného stěnového vytápění nebo stropního vytápění. Návrh otopné soustavy se tímto zjednodušuje a její vliv na vzhled interiéru je minimální. 

Pasivní dům také umožňuje využít teplovzdušného otopného systému, tedy vytápět ohřátým příchozím vzduchem, což celý technický systém jen dále zjednodušuje a minimalizuje omezení zařízení interiéru. Systém je možné využít i pro chlazení. Tedy jeden systém pro větrání, chlazení a vytápění, jednoduše řízený a s minimalizací potenciálních poruch a velmi flexibilní regulací teplot.

Ekologie
Na střechu pasivního domu se vejde FV systém, který za rok vyrobí více energie, než potřebuje dům. Dům tedy může být bilančně minimálně nulový. Pokud je dům navíc z ekologických a recyklovatelných materiálů, využívá dešťovou vodu či šedou vodu ze sprch, má nakročeno opravdu k minimálnímu dopadu na životní prostředí.

Energetická nezávislost
Při výpadku energie a zdroje vytápění v domě klesá teplota velmi pomalu a teplo pro celý dům se dá vyrobit malým úsporným zdrojem s malým příkonem (malé tepelné čerpadlo), který lze pohánět malým bateriovým systémem či vlastní výrobou energie (FV, agregát) a vytvořit tak dům bez závislosti na dodavatelích energií.

Tržní hodnota
Konstrukcí pasivního domu nebude nikdy potřeba dále energeticky zlepšovat např. zateplovat. Bude stále v kategorii A, která se nemá konstrukčně kam posouvat. Na trhu budou mít tedy stále vysokou hodnotu a budou i po letech v kategorii nejlepších a nejkomfortnějších domů, Snad si to brzy uvědomí i poskytovatelé úvěrů jako v západních státech, kde je půjčka na podobnou výstavbu i díky nízkým nákladům na provoz zvýhodněna. 

Návratnost investice
Pokud budeme srovnávat srovnatelné, tedy kvalitní dům z kvalitních materiálů kvalitně postavený, budou vícenáklady oproti domu vyhovujícímu normě tyto (120 m², 1. NP s obytným podkrovím – zděná konstrukce) – viz tabulka.

Závěr
Ukazuje se, že pasivní domy jsou z mnoha stran vrcholem dnešní výstavby z pohledu kvality, komfortu bydlení. Stovky příkladů v ČR a tisíce realizovaných pasivních domů v zahraničí jednoznačně potvrzují vysoký standard bydlení v pasivních domech. Ekonomická návratnost už je jen bonus tohoto kvalitního bydlení, navíc v době dotace jsou vícenáklady vráceny takřka okamžitě.

Tabulka

To, co dělá komfort a úspory v pasivním domě, nejsou technologie. Podstatná je kvalitní konstrukce domu. Je důležité stavět energeticky co nejúspornější konstrukci a malé potřeby energií dohnat jednoduchými technickými systémy, než stavět nekvalitní dům a komfort vytvořit dodatečně drahou technologií. Dům se staví na 100 let, ale technologie mají životnost kolem 20 let.

Pokud investujeme do dražšího auta, ptáme se, jestli bude návratný vícenáklad při jeho provozu, nebo jsou tu i jiné stránky, díky kterým se rozhodneme, jestli investovat do mnohdy i několikrát dražšího vozu se stejnou spotřebou jako u levného? Neplatíme za nižší provoz, ale za komfort, bezpečí, jízdní vlastnosti, značku.

Dům nestavíme proto, aby nám ušetřil peníze, ale aby poskytl prostor pro život. Kvalitní dům má potenciál pro kvalitní život v něm. Pasivní dům je vrchol komfortního a zdravého bydlení navíc i bez dotace s návratnou investicí. 

Proč tedy dnes stavět cokoli jiného?

TOMÁŠ KRUPA
foto archiv autora

Ing. arch. Tomáš Krupa (*1979)
je absolventem Stavební fakulty ČVUT, obor pozemní stavby a architektura. Působí jako konzultant pro otázky pasivních domů. 8 let také pracuje ve vývojovém týmu společnosti Atrea – divize Domy Atrea. Má za sebou s kolegy přes 150 realizovaných pasivních dřevostaveb a mnohé z nich jsou detailně monitorovány.