Dřeviny pro fasádní obklady

 

Architekti a projektanti se mohou „vyřádit“ a popustit uzdu své fantazii. Možností designu fasády jsou stovky, stačí zvolit správnou dřevinu, profil, barevný odstín a pak to pěkně sladit dohromady.

Největším hitem jsou fasády z dřevin, které se nemusejí opatřovat povrchovou úpravou a mají dlouhou životnost. Mezi nejčastěji používané patří sibiřský modřín, červený cedr, různá thermodřeva (Thermowood – dřevina tepelně upravená při cca 200–250 °C; tepelná úprava zvyšuje životnost a odolnost dřeviny), ipe, bangkirai, jatoba, massaranduba, teak a další.

Pokud se tato dřeva povrchově upravují, tak převážně k tomuto účelu vyrobenými oleji. Oleje nezabraňují dřevu dýchat a udržují jeho přírodní vhled. Uzavření takového dřeva nátěrem, ať už lakem, či silnovrstvou lazurou, je tak trochu zásahem do přirozených přírodních procesů. Dřevěné fasády bez povrchové úpravy dostávají vlivem UV záření a dalších vlivů počasí patinu. Vlivem UV záření a kyslíku dochází k přeměně ligninu a pryskyřice na vodorozpustné substance a jejich zbarvení na červenohnědou až tmavě hnědou barvu, která mimochodem propůjčuje nezaměnitelný vzhled starým horským dřevostavbám. Barevné substance se ze dřeva působením deště vyplavují a zůstává bílá vláknitá celulóza. Proto jsou staré, dešti omývané dřevěné budovy šedé. Ve vyšších polohách má kromě toho na fasády vliv intenzivnější UV záření, jehož vlivem se dřevo zbarvuje spíše do červenohnědé až černé barvy.

 

Ke správné funkci dřevěné fasády je potřeba správná skladba a montáž. Skladbu navrhne projektant, nebo architekt, případně poradí odborníci, kteří s tím mají zkušenosti (montážní firmy, prodejci). Možností je většinou více v závislosti na použitém materiálu a typu fasádního profilu. Ke kotvení používejte vždy správný kotvicí materiál, použití levnějšího se ne vždy vyplatí, nemusí mít požadovanou pevnost a nekorodující povrch.

 

 

V Evropě nejvíce používaná dřevina se na fasády a hlavně štíty používá již stovky let. Životnost na fasádě bez nátěru je kolem 50 let, proto se již několik století vždy povrchově upravuje. Dříve to bylo volskou krví s různými přísadami, přes různé karbolky a vyjeté oleje, až po současné moderní a ekologické vodou ředitelné lazury. Smrk se velmi dobře snáší s většinou nátěrových hmot, což z něj dělá levnou univerzální dřevinu s nízkými nároky na údržbu.

Je nepatrně tvrdší než smrk, ale celkově je to hodně smolnatá dřevina. S některými nátěrovými hmotami se nesnáší a lze je aplikovat až po celkovém odmaštění dřeva. Životnost na fasádě je zhruba 60 let. Na prudkém slunci roní pryskyřici (hlavně ze suků), což poškozuje povrchovou úpravu a na tmavém nátěru vytváří žlutavé fleky. V fasádních profilech se vyrábí málo, proto se hůře shání.

Pro svoji medově žlutohnědou barvu, vysokou odolnost a životnost (nad 100 let) a příznivou cenu patří sibiřský modřín hned po levném smrku mezi nejvyhledávanější dřeviny na fasády. Kromě fasád je sibiřský modřín pro svoji hustotu (cca 750 kg/m³) a tvrdost (3,0 Brinnela) vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru. Výběr na českém trhu je veliký, firma SECA v Borohrádku vyrábí tyto palubky a fasádní profily zhruba v pětadvaceti různých provedeních – viz zde.

Pro úpravu na thermodřeviny se používají běžné dřeviny (smrk, borovice, jasan, buk), které se tepelně upravují, aby se zlepšily některé jejich vlastnosti, a to především stálost a životnost. Thermodřeviny není potřeba povrchově upravovat, a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí, jako jsou terasy, bazény, jezírka apod. Všechna thermodřeva jsou v různých odstínech okru přecházejících do hnědé.

Jedná se především dřeviny ze zemí Jižní Ameriky (massaranduba, jatoba, ipe, lapacho, garapa, tatajuba, quaruba tinga, louro tomaquaré, tigerwood), Severní Ameriky (cedr), jihovýchodní Asie (teak, eben, bangkirai, kapur, kempas, meranti, merbau, kokos, bambus) a Afriky (teak, abachi, dusie, wenge, iroko, mahagon). Toto je jen část exotických dřevin, které se do Česka dovážejí, a jsou to jen ty nejznámější. Pro poměrně vysokou cenu se používají velmi zřídka.

 

 

Firma SECA (zkratka jména zakladatele Serafina Capestriniho) dodává dřevařské výrobky už od roku 1915, kdy byla v rakouském Ottensheimu založena. V současnosti patři k nejvýznamnějším evropským dřevařským firmám. Špičkově výrobní technologie ve spojení s přísnou kontrolou kvality dle evropských norem přinášejí zákazníkům vysokou kvalitu značkových produktů. V České republice společnost Serafin Campestrini s.r.o. vlastni výrobní závod v Borohrádku s roční kapacitou přes 100 000 m^3. Má více než 120 zaměstnanců a vyváží přes 60 % své produkce do zahraničí.

Díky přísnému dodržování norem výroby jsou značkové palubky SECA zárukou špičkové kvality. Před nákupem se vždy informujte v jaké kvalitativní třídě palubky potřebujete. Palubky SECA jsou vyráběny moderními technologickými postupy, které zaručují potřebnou tvarovou přesnost. Proto je montáž jednoduchá a rychlá, bez zbytečného odpadu z nevyužitých kusů.

Palubky jsou sušeny za velmi přísných podmínek na potřebný stupeň vlhkosti. Jsou tedy tvarově stálé, odpadá riziko nepřiměřeného pracování materiálu. Pamatujte však na to, že dřevo je přírodní materiál, který pod vlivem změn okolní teploty a vlhkosti vždy pracuje.

Ze standardní nabídky značkových palubek SECA si vždy vyberete vhodné řešení pro svůj projekt. Nestandardní profily je možné vyrobit na zakázku.

Výrobky jsou dodávány v kvalitních obalech, které chrání výrobek před zašpiněním, UV zářením a mechanickým poškozením při manipulaci.

Další informace o montáži dřevěných fasád a sortimentu firmy Serafin Campestrini, s. r. o., najdete na www.secacz.cz.