V regionu výjimečnou bioplynovou stanici, která kromě kukuřice hojně využívá k výrobě elektřiny a tepla odpady z kravínů a vepřínů, otevřela Meclovská zemědělská a. s., jeden z největších a nejúspěšnějších podniků v Plzeňském kraji.
Dala do ní přes 90 miliónů korun, z toho 22,5 miliónu ji dotoval Státní zemědělský intervenční fond. Stanice o výkonu 1,2 MW bude dodávat téměř jeden megawatt do sítě ČEZ a zbytek do areálu, který tak bude energeticky soběstačný. ČTK to řekl šéf firmy Jaroslav Hána.
„Hlavní motivací stavby bylo zpracovat zbytky. Máme většinou živočišnou výrobu. Chtěli jsme využít kejdu a hnůj. Navíc do roku 2014 bychom museli mít tři pevná hnojiště s jímkou, do nichž bychom dali 60 miliónů,“ dodal. Firma tak splní požadavek EU a hnůj nepůjde na pole. „Ročně nám zajistí k současným 200 miliónů dalších 35 miliónů korun tržeb za prodej elektřiny. Návratnost investice bude asi osm let,“ řekl Hána. Čtyři milióny korun stál teplovod po farmě, což se firmě, jež zlikvidovala kotelnu, vrátí za tři roky.
„Stanice je odlišná tím, že dokáže zpracovávat levné materiály, jako je hnůj se slámou, travní siláž i senáž, na což ostatní stanice nejsou připravené. Je to něco jiného než zpracovávat krásný, sypký a lehký materiál, jako je kukuřice,“ uvedl Zdeněk Klempera z firmy Hochreiter, která je partnerem německé skupiny Johann Hochreiter, jejíž technologie funguje po Evropě ve 2000 stanicích.
V Meclově se nahradí více než polovina vstupních surovin hnojem, kejdou a zbytky krmiv, nekvalitní trávou a starým obilím, a ušetří se tak polovina nákladů na suroviny.
V ČR je 250 bioplynových stanic. Zařízení dodává elektřinu, na rozdíl od fotovoltaických a větrných zdrojů, téměř celý rok. Ale dotovaná výkupní cena je třikrát nižší než u solárních zdrojů.
zpráva ČTK
