Ochrana před záplavami, přehříváním či prašností dané lokality. Také ale snížení povrchového odtoku vody v místě, kam dopadají dešťové srážky, a efektivnější hospodaření s vodou. To jsou jedny z hlavních přínosů systému prvků, které tvoří takzvanou modrozelenou infrastrukturu. Tento systém se postupně etabluje i v české výstavbě, obcím totiž může uspořit výrazné finanční náklady v řádech statisíců. V současnosti přitom vzniká v tuzemsku i referenční projekt udržitelné čtvrti Chytré Líchy v Židlochovicích, která by měla být z hlediska pojetí modrozelené infrastruktury unikátní.
Pod pojmem modrozelená infrastruktura si lze představit systém prvků spojených s vodou a vegetací, které si navzájem pomáhají ke svému rozvoji. Systém modrozelené infrastruktury vychází z toho, že některé prvky pomohou dešťovou vodu vsáknout do podzemí, nashromáždit či zadržet. Vegetace je pak schopná tuto vodu vyčistit, využít pro svůj růst nebo vypařit. Pokud se na obě tyto složky myslí už při výstavbě, může to pro člověka ve finále znamenat ochranu před extrémními vlivy počasí, přívalovými dešti, povodněmi, suchem, vysokými teplotami či obecně klimatickou změnu. Významným efektem je pak také úspora z hlediska pitné vody či ochlazování lokality.
Pojem modrozelená infrastruktura se v posledních letech začíná více prosazovat i v českém prostředí. Jedním z důvodů je například problematika sucha a nedostatečného vsakování dešťových srážek. „Hlavním cílem využívání modrozelené infrastruktury by měla být eliminace tepelných ostrovů ve městech. S tím úzce souvisí vytvoření příjemného mikroklimatu zvýšením odparu a pak zamezení zvýšených odtoků z území, a tedy i se snížením znečištění, které se dostává z odlehčovacích komor na stokové síti do toků,“ řekl Karel Plotěný z odborné skupiny Odvodňování urbanizovaných území Asociace pro vodu ČR.
Podle něj se z hlediska jednotlivých prvků modrozelené infrastruktury lze v posledních letech častěji setkat například se zelenými střechami či zelenými stěnami. „Stále častěji je vidět používání propustných povrchů, odvodňování chodníků do průlehů. U novostaveb je již standardem při nepříznivých vsakovacích podmínkách vybudování retenční nádrže. Zatím však chybí komplexnost řešení a chápání modré a zelené infrastruktury neoddělitelně,“ doplnila architektka a urbanistka Miroslava Zadražilová zabývající se modrozelenou infrastrukturou.
Svůj pohled rozvádí na příkladech pouze technického pojetí retenčních či vsakovacích nádrží, které bývají uložené pod zemí. Už se ale u nich nepracuje se zelenou složkou, která může vodu čistit, zadržovat nebo přímo ochlazovat okolí. Častým řešením bývá také výsadba stromů. Jejich větší množství ale ještě automaticky neznamená vyšší kvalitu prostředí. Ne vždy totiž mají stromy zajištěný například dostatečný přísun dešťové vody a vytvořené vhodné podmínky pro růst.
Unikátní řešení i v Česku
Projekty, které výrazně reflektují prvky modrozelené infrastruktury, vznikají i v Česku. V tomto směru unikátní je připravovaná čtvrť Chytré Líchy, která vyroste v Židlochovicích na Brněnsku. „Naše řešení je poměrně ambiciózní, počítá totiž se vsakováním nejen dešťových, ale i šedých vod a jímáním užitkové vody, což v tuzemském prostředí nemá v takovém měřítku obdoby. Ve finále by mělo být dosaženo úspory 50 procent pitné vody a 50 procent odpadní vody na daném území. Vytvořit by se tak měl lokální koloběh vody,“ uvedl koordinátor projektu Chytré Líchy Jan Bárta.
Konkrétní podoba prvků modrozelené infrastruktury u této čtvrti je aktuálně předmětem výběrového řízení. Studie proveditelnosti nicméně počítá s co největším počtem nezpevněných ploch a minimalizací těch nepropustných. Parkovací stání pro automobily by pak měla být na propustných površích, jako jsou zatravňovací dlažby či štěrkový trávník pro lepší zdržování vody. „Počítá se i s průlehy, dešťovými záhony, retenčními nádržemi nebo otevřenými rýnami či kanály. Samozřejmostí by mělo být hojné využití stromů. V neposlední řadě pak počítáme s prvky modrozelené infrastruktury i u zástavby – konkrétně se zelenými fasádami a střechami, a to nejen z hlediska tvorby kyslíku a chlazení objektu, ale také pro zadržování dešťové vody a zabránění jejímu odtoku z území,“ doplnil Jan Bárta.
Úspory pro obce v řádech statisíců korun
V Česku nicméně i přes uvedený příklad existuje pořád řada obcí či jiných správních celků, které budování modrozelené infrastruktury příliš nakloněné nejsou. Podle Zadražilové jim lze doporučit zejména shromáždění a využití dešťové vody. „Tato investice přinese úsporu pitné vody například na zálivku zeleně. Obce si mohou spočítat, kolik je ročně stojí úhrada za odvádění dešťových vod do kanalizace z veřejných budov. I v malé obci pouze se školou a úřadem to jsou statisícové položky za odvádění vody, kterou vlastně odvádět není třeba a bylo by možné ji v místě využít. Jednoduchým opatřením, které náklady šetří, je pak úprava péče o travnaté plochy a výsadba květnatých luk místo krátce střižených trávníků,“ uvedla.
Obecně je však podle ní klíčové, aby si město či obec vždy vydefinovaly jasnou strategii a koncepci modrozelené infrastruktury. Vzhledem k lokálním specifikům je totiž řešení individuální. Podobně to vidí i Karel Plotěný. „Podstatné pro rozhodování je posouzení hydrogeologických poměrů dané lokality. Z hlediska modrozelené infrastruktury je důležité mít zajištěn vhodný zdroj vody na údržbu zeleně – zpravidla je výhodné použít na zeleň recyklovanou vodu,“ uzavřel Plotěný.
O čtvrti Chytré Líchy
Unikání výstavba Chytré Líchy je prvním projektem moderní, ekologické a trvale udržitelné čtvrti v České republice. Má vzniknout v Židlochovicích na Brněnsku. Kombinovat bude nejnovější ekologické a smart technologie spolu s prvky sociálních inovací podporující dobré sousedské vztahy, měla by tak být vzorem pro další obce v Česku i v Evropě. Projekt finančně podpořila německá nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt a Jihomoravský kraj, v rámci projektu Chytré Líchy vznikl i tento výstup. Více informací o udržitelné čtvrti Chytré Líchy je možné nalézt na webu chytrelichy.cz.
tisková zpráva
Nejnovější komentáře